Soumrak českého zemědělství.

Kdeže jsou ty krásné časy. Venkovské stavení vonělo senem, po hrbolaté cestě se těžce kolébal fasunek tažený dvěma voly, hejno hus budilo respekt svým syčením na kolemjdoucího. Na polích žito, pšenice, ječmen, ve kterém červeně prosvítal vlčí mák a jako podplodina jetel. Nad vší tou krásou vysoko na nebi skřivan, který zpíval jako o život. Louky na kterých se sklízelo seno, votavy, protože bylo nutno zajistit krmení. To už teď nutné není. Těch pár krav nakrmíme krmnou směsí vyrobenou zase z krav. Hlavně ji dovezeme. Nejlépe z Německa. Jak seno a stáj, tak voní náš kraj i do oblak máš tu blíž. Vy, kteří si to pamatujete, uchovejte to v paměti jako vzácnou památku, už toho nebude. 

Většina brambor na českém trhu pocházela z Vysočiny. Letos už se brambory vysadí jenom poskrovnu, podstatně méně než jindy. V kraji vyrostlo zatím sedm spaloven biomasy, které kromě tepla budou vyrábět i elektrický proud. Další se chystají. Ejhle rozbíhá se další boom v energetice. Zemědělci bystře reagují a na svých lánech, ano těch, kde dřív pěstovali brambory, zasejí kukuřici. Kukuřici, která je vhodná pro výrobu biomasy do oněch spaloven, výtopen, elektráren - či co to vlastně je. Kukuřici, která svým mělkým kořeněním a vysokým vzrůstem způsobuje erozi půdy. Když jsem poslouchal pana Velebu v televizi, tak jsem se zařekl. Potraviny kupovat jenom ty nejlacinější, nejlépe od Číňanů, žádný od českého výrobce. Jsou to jenom zlatokopové o zemědělskou výrobu jim nejde. A ať přijedou vylévat mléko před úřad vlády, protože budou chtít dotaci.

Takže biomasa, biolíh do našich autíček, hektary zemědělské půdy pokryté fotovoltaickými panely, nevzhledné vrtule čnící do 100 m výšky. Co takhle vyrábět na polích potraviny? Napadne to ještě vůbec někoho?

Jestli tohle má být výsledek dlouhodobé aktivity environmentalistů, oteplovačů planety a dalších různých zelených aktivistů, tak ať si to dají zarámovat. Od Al Gora už jsem dlouho nic neslyšel, možná si pomalu uvědomil rozsah škod, které tento environmentalismus napáchal po celém světě. Ale to je spíš marné očekávání, tito lidé jsou svými aktivitami tak zaujatí, že nevidí, neslyší. Oni vidí a slyší. Ale pouze na to, že jim to vynáší.

A frakce zelených v Evropské unii? Tím, že tyto aktivity štědře dotuje, tím že nutí státy sedmadvacítky aby dotacemi zajišťovali podíl výroby těchto energií, tím jenom přibližují vlastní rozklad Evropské unie. Není přece možné aby Evropa stále jenom tiše zírala na to, co se v některých hlavách rodí za nápady.