Hysterie z jádra aneb noční můra Angely Merkelové.

To co předvedlo světu Německo v souvislosti se strachem z jaderných elektráren, má k logickému myšlení hodně daleko. Hysterická snaha environmentalistů po očistě ovzduší, po snížení produkce CO2 vyústila (světe div se) v hon Evropy na nejčistčí zdroje výroby elektřiny - to jest na jaderné elektrárny. Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách je pravda ještě čistčí, ale zde je problém ve velikosti výkonu, který je dán velikostí nadržené vody. Klasické tepelné zdroje jsou z hlediska pokrokovosti pro evropské státy dost nemožné, protože koncepčně zastaralé. Kde se ta obava z jádra bere?

Energie v každém atomu jakéhokoliv prvku je právě tou energií, která drží vše, celý svět i vesmír pohromadě. Jednoduše uprostřed jádro a ve valenčních sférách obíhající elektrony. Stejně jako klasický model planetární soustavy, jako model galaxie i celého vesmíru, tak i atom jakéhokoliv prvku v sobě soustředí energii. Kdyby té energie nebylo, všechno by se zřítilo do sebe, planety do Slunce, valenční elektrony na jádro a nebylo by nic. Proč se této energie tak bojíme, když je vlastně nositelkou existence? Byla to tato energie, která zničila Hirošimu a Nagasaki, byla to tato energie, která vyděsila svět při havárii v Černobylu a teď naposledy v japonské Fukušimě.

Jaderné elektrárny jsou a ještě dlouho budou výzkumnými laboratořemi pro zkoumání nových technologií pro využití jádra. Vyspělý svět touto cestou jít musí, protože to je jediný obnovitelný zdroj energie. Jeho dokonalé ovládnutí je pro budoucnost lidstva nezbytností. Je nezbytností, aby cestou stálého výzkumu jádra šel vyspělý svět. Tam dosud řadím i Evropu. Evropa provozuje ohromné zařízení v Cernu pro výzkum částic, urychlovaných na rychlost světla. Při vzájemných srážkách částic v těchto rychlostech se mohou tvořit černé díry. Toho se Evropa nebojí? Dobře zpracovaných technologií výroby elektřiny v jaderných elektrárnách ano? Vlna tsunami rozhodně v Německu nehrozí, pád meteoritu možná ano, ale takový balvan, aby ohrozil moderní jadernou elektrárnu, by způsobil asi katastrofu ještě mnohem větších rozměrů. Jaderné elektrárny mají zatím jedinou nevýhodu a to uložení vyhořelého paliva. Není pochyb o tom, že tento problém bude vyřešen. Již je popsána fůze, slučování jader, což je technologie prakticky bezodpadová.

Cestou výroby elektřiny z jádra jde svět, nad kterým jsme se hloupě povyšovali. Čína, Indie, Saudská Arábie, Jihoafrická republika. V brzké budoucnosti počet svých jaderných elektráren zdvojnásobí. My tady v Evropě budeme poroučet větru, slunci a elektřina se nám pořád bude zdražovat.

Německo se jaderných elektráren zbaví. Chybějící výkon nahradí větrníky a fotovoltaika. Tady ovšem silně narazí na fyzikální zákony přenosu elektřiny. Výkonové výkyvy dané přírodní nekázní (slunce svítí - nesvítí, vítr fouká - nefouká) se zásadně nesnášejí s fyzikálními zákony. Podle I Kirchhoffova zákona o uzlech, navzdory politickému zadání, musí být v uzlu vždy tolik energie, kolik je jí zapotřebí na místě spotřeby. Nevyváženost této bilance může způsobit frekvenční rozkolísání sítě s následkem výpadků celých oblastí. Takže výstavba nových přenosových sítí. Ohromné vložené prostředky. V I. etapě v Německu 10 miliard eur. Nástřel pro Evropskou unii: 1 - 3 triliony eur (v případě, že se EU připojí k Německu).

Jen do toho Evropo. Jsi zmítána velikými nepokoji. Odbory chystají generální stávky proti úsporným reformám a ty vyhazuješ ohromné prostředky kvůli noční můře Angely Merkelové. Ostatní svět projede kolem nás, snad nám dá čas alespoň uskočit, naskočit se nám určitě nepodaří.