Frau Merkel měla bilanční řeč.

A pochválila se, jak jí to pěkně jde. Na pozvání pro běžence by nic neměnila, je to přece lidské, pomáhat lidem v nouzi. Nějak jí ovšem zřejmě uniklo, že obyvatele Evropy tím vystavila nebezpečí. 

Ti běženci jí ani nemohou mít rádi. Když někoho pozvu, tak mě samozřejmě musí zajímat jak se ke mě dostanou. Ten nekonečný zástup lidí putující přes Makedonii, Maďarsko (než to Maďarsko zarazilo), lidi v blátě, zimě, hlady, přes moře se jich tisíce utopilo, další se stali obětmi pašeráků, aby, když už se dostali do vysněného Německa, byli zavřeni do integračního tábora. Fotografie utonulých dětí, v bídě a špíně  pěšky se pohybujících běženců. A v jejich řadách se skrývající stovky bojovníků Islámského státu. A po uzavření balkánské cesty, nová vlna přes moře z Libye do Itálie. A stejná bída. Věru má se za co "pochválit" paní kancléřka.

Migrační krize odstartovala zřejmě s konečnou platností rozklad Evropské unie. Kvóty neprošly a už ani neprojdou. Maďarsko a Polsko stojí pevně na svém, náš bezbarvý premiér by Evropskou unii reformoval. To nejde, stejně jako byl nereformovatelný komunistický režim u nás, v Rusku, není reformovatelný ani v severní Koreji, nelze reformovat ani EU. Každý, kdo získá absolutní moc, se svého postavení nevzdá a nehodlá na něm nic měnit, podle něho je jeho postavení dokonalé. Francouzský prezident Macron by to řešil tvrdým jádrem eurounijních států. Tam by se rád vmáčknul Fico se svým Slovenskem. Taková Evropská unie už ovšem nemá smysl, rozpadne se na několik spolků, které se snad budou snažit spolu nějak vyjít. Kroky pana prezidenta Macrona jsou silně protiunijní, nerespektuje totiž základní princip unie, že všechny členské státy jsou rovnocenné a všechna rozhodnutí EU jsou podmíněna plným konsensem celé sedmadvacítky. Tím, že např. Macron zpochybnil naše dopravce ve Francii, rozdělil unii na státy s rozdílnými možnostmi. To je nepřípustné.

Němci opět budou volit svojí kancléřku. Vždycky půjdou za tím, kdo z nich dělá opět nejmocnější stát Evropy. Ten je výsledkem poválečného uspořádání. Británie z Evropské unie odchází. Zatím jsem nikde nečetl, jestli při těch dohodách o brexitu opouští také svou okupační zónu v Německu, včetně svého vojenského kontingentu. To by se snad taky mělo řešit.

V bilanční řeči paní Merkel také mělo zaznít, že ten přátelský, všeobjímací ráj Evropa je pomalu u konce s dechem. Do Kolosea v Římě už se nedostanete ani s petlahví vody. V kapse nesmíte mít ani "rybičku" na namazání paštiky na rohlík. To je chladná zbraň. Tím, že pozvala do Evropy kohokoliv, udělala z obyvatel Evropy stádo vyjukaných ovcí. A nic na tom nezmění ani statečné prohlášení představitelů Španělska po útoku v Barceloně, že nám strach tedy nenaženou.