A je to tady - stávka.

Nic nového, nic nečekaného, nic originálního. Stávkuje v podstatě celá Evropská unie. Proti čemu vlastně? Mám pocit, že to ani nikdo pořádně neví. Odborářským bossům u nás nikdo nevysvětlí, že 10% snížení provozních prostředků pro veřejný sektor nemusí nutně znamenat 10% snížení platů. Je to nutný zásah do organizace práce ve veřejném sektoru, který tyto úspory má přinést. Jestliže u nás je víc než 500 policistů na 100000 obyvatel a ve srovnatelných zemích v Evropě 350, 260 (slyšel a četl jsem tyto statistiky), pak je asi logické, že bude snaha se na tuto srovnatelnou hodnotu dostat. Ve školství - to jest v množství školních budov, které jsou velmi málo využity, úroveň vzdělání v takových školách je na slabé úrovni. Ve zdravotnictví - množství velmi dobře zařízených klinik s malým využitím. 10% úspory nákladů jsou vlastně velmi jednoduché. Zbavit se zbytečností a preferovat to, co má skutečně význam. 

Tyto pouze jedny z mnoha příkladů, které se dají uvést, nutně musí dobře hospodařící stát přimět k nápravě. To jest provést reformy. Dnes přece nemůže obstát argument, že škola musí být nutně v obci, kde ji navštěvuje celkem 10 dětí a všechny jsou soustředěny do jedné třídy. Od první do páté třídy. To nelze, je nutné preferovat jednu spádovou školu pro více obcí, aby byl počet žáků ve třídách optimální. A doprava malých dětí? Školní autobus, samozřejmě, když to jde v Americe, musí to jít i u nás. Ani nelze přijmout argument, že dobře vybavené zdravotnické zařízení musí být nutně v nejbližším dosahu každého. Naše země není zase až tak veliká, aby převoz kamkoliv byl nějaký velký problém. A když se takto dobře s majetkem státu hospodařit bude, pak bude samozřejmě jak na školní autobus, tak na převozy pacientů sanitkou.

Stát, veřejný sektor, je něco jako služba, nebo spíš servis. Veřejný sektor je neziskový, žijící a fungující z práce a fungování soukromého sektoru. Za to musí odvádět perfektní servis, při absolutně nenapadnutelném vlastním hospodaření. Že neodvádí, to je z každého pohledu zřejmé. Proto musí projít reformami. Reformy se nebudou týkat soukromého sektoru, tam si si buď jednotlivé firmy v konkurenčním prostředí poradí, nebo padnou. A málokdo zamáčkne slzu.

Soukromý sektor jako celek padnout nesmí. Je to nositel výkonnosti státu. To by znamenalo krach. Veřejný sektor také ne, soukromý sektor, ale ani nepracující obyvatelstvo (děti, důchodci), se bez veřejného sektoru neobejdou. V soukromém sektoru je zaměstnáno přes 5 miliónů lidí, ve veřejném něco přes 0,6 miliónu. Veřejný sektor stávkuje. Za co? Aby mohl mít vyšší mzdy a více zaměstnanců, musí soukromý sektor více vydělat. K tomu mu musí věřejný sektor čistit chodníček.  Je to všechno tak provázaný, ale přitom tak jasný, že se vážně divím, že to někomu s aspoň částečnou schopností základního úsudku, není zřejmé.

Argument odborových bossů, že se vyhazují peníze za předražené dálnice, že je země zmítaná korupcí, kam jen dohlédneš, je také nesolidní. Stát jako servis musí prostředky získané díky činnosti soukromého sektoru, daňovému poplatníkovi vracet. Výstavba dálnic je důležitá pro činnost soukromého sektoru. Metro, Blanka v Praze a další tolik kritizované stavby, jsou pro blaho obyvatelstva. Korupce? Opět záležitost veřejného sektoru. Jestliže zde není objasněnost korupce, pak je opět nutné něco udělat s organizací. To jest reforma.

Reformy justice, školství, zdravotnictví, veřejných financí, prostě reformy veřejného sektoru. Až proběhnou, bude opět radost ve veřejném sektoru pracovat. Tím, že se veřejný sektor reformám brání, škodí sám sobě. Taky všem ostatním, samozřejmě, protože jeho servis je ....... Inu mohl by být lepší.