Přelom starého a nového roku je mimo jiné příležitostí i k bilancování; k ohlédnutí se. Než zase upadneme do zajetí diáře a telefoních záznamníků, a nemilosrdných hodin, které odečítají naše "dal má dáti", není od věci se zastavit - a ... ... a třeba se jenom usmát.
...jenom se bojím že infekce už zase postoupila...KOLÁŽ VLADIMÍR VORÁČEK
_______
karanténa
už ani nevím kde jsem naposled zapoměl kytaru
a asi bych už nenašel to okno kterým se chodilo na dívčí koleje
spolu s poezií podzimního hledání náhod
zmizela kdesi v nenávratnu i moje dýmka
možná ji kouří někdo jiný
jsem nedočkavý pocitu že ještě přijde
ta zvláštní chvíle kdy obvolám dávné lásky
a některá bude mít čas
a některá bude mít chuť
zajít na kolu a panáka balantínky
do některé z hospod kam jsme kdysi chodili na pivo
a že tam někde odškrtneme ze seznamu ztracených večerů
alespoň ten jediný ve kterém z dálky uslyšíme kytaru
na kterou bude válet parta kluků v parku
jenom se bojím že infekce už zase postoupila
a že se budeme bavit o dětech a o tom kde nás co bolí
pomluvíme živé a možná zmlkneme když dojde v rozhovoru
na mrtvé kamarády
a potom pojedeme taxíkem přes místa kudy jsme chodili pěšky
a nebo tančili přes celou prahu cestou z plesu kde jsme se vsadili
o láhev bylinného hořkého že budeme tančit až do rána
a protože nemám dýmku nemůžu si jí začít zapalovat abych nemusel mluvit
tak budeme mlčet a za nás bude hlomozit vzpomínka na to že zítra
už zase upadneme do zajetí diáře a telefoních záznamníků
a nemilosrdných hodin které odečítají
naše dal má dáti
