Banánovou republikou bývala myšlena země, kde měly banány a zároveň tam bylo vše možné. U nás se na banány stály fronty a tak jsme do této kategorie napatřily, ale časy se mění...už máme i banány. Zvykové právo si vždy spojuji se středověkem, negramotností a mocí vyvolených, takže informace o tom, že na mejdanu OO (Odepsané ODS) je voláno po obnově "ústavních zvyklostí" mě celkem překvapilo.
Velvyslankyně ukazuje míru negramotnosti u nás
Aktuálně se přesvědčujeme o tom, kam až to u nás může zajít, když se mají jmenovat noví velvyslanci a nebo i ta jedna velvyslankyně. Obyčejná diskuse panovníka Miloše I. Prognostika - propagujícího psané zákony - s rádoby všemocným knížetem Karlem - využívajícího zvyková práva - nás možná zatáhne do středověku a to jen proto, že u nás úroveň negramotnosti dosahuje, zvláště mezi politickou elitou, velmi vysoké úrovně...
OO a nejen ústavní zvyky
Ústavní zvyklosti, a nejen ústavní, se hodí vždy, když je potřeba provést nějaký podivuhodný čin. A na ústavní zvyky velmi dobře slyší i božský Ústavní soud při svém rozhodování, což je způsobeno buď onou negramotností nebo touhou po zviditelnění a nebo odměnou pro dosavadní chlebodárce z OO (a uvidíme jestli se korouhvička nyní otočí). Otázkou zůstává, jestli OO, která zmiňuje i množství svých starostů, netouží po obnovení "práva první noci" v případě sňatků či podobných a boj o velvyslance není pouhou záminkou. Raději se už nebudu ženit...
Ústava a její úlety
Faktem zůstává, že základem našeho státu je Ústava a k ní přilepená Listina základních práv a svobod. Obě díla mají velmi dobrou vypovídající hodnotu, ale nejsou tak známa neboť Dikobraz (pozn.autora humoristický časopis) již zanikl. V každém případě se jedná o sbírky toho co se u nás může a nikoliv musí (rozdíl oproti minulosti, kdy byly ukládány povinnosti), zároveň je vyjmenována nedotknutelná elita (což také dříve nebylo), která je neodvolatelná (také na rozdíl od minulosti) a vše je pokud možno formulováno tak, aby se lišilo od minulosti...takže místy se jedná o paskvil, protože i některé minulé formulace měly svoji platnost. Z jednoho článku v minulosti naši novodobí machři udělali dva nové články a jeden z nich, tedy článek 63 je letos v neustálé permanenci. Na počátku roku to byla slavná amnestie, a nyní spor o velvyslance. Na další nejspíš dojde časem, až se ukáže, že si někdo přivlastnil další "práva" prezidenta, neboť vše v tomto článku pouze vyžaduje "spolupodpis" předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Nikde v tomto článku není zmínka o tom, že něco z toho navrhuje vláda, přičemž pokud jedná prezident na návrh někoho, tak to je v ústavě uvedeno, sice chaoticky, ale je...a nižší úroveň zákonů (o ministerstvech a podobných zvěrstvech) na tento článek nemůže mít vliv... Stejně tak může někoho v některých případech zmocnit...
I Ústavní soud "zvyklosti" akceptuje
Takže se stalo "zvykem" spoléhat na staré "nové" dobré zvyky a nezabývat se nějakými zákony, pokud na nějaký rozdíl někdo poukáže, tak se to nějak zamázne, třeba i za pomoci Ústavního, či jiného soudu vyznávajícího zvykové právo. Sice se traduje, že i nad psaným zákonem lze uplatnit "úlevu" ve smyslu práva a spravedlnosti, ale některé výroky našich soudů spíš hraničí se zdravým rozumem, zvláště pokud se týkají soudů samotných. I ve sporu o amnestii došlo k této akceptaci, neboť zařazení abolice (zastavení stíhání) bývá "zvykově" používáno při změně politického režimu, k očištění odpůrců toho bývalého, narozdíl od našeho pojetí očisty mnoha podvodníků, ale politických přátel...
A výsledek?
Podle ústavy je jednoznačný vítěz, na body vítězí panovník Miloš I. Prognostik, ale absolutnímu vítězství potřebuje podpis "dnešního počasí". To sice bez problémů a v utajení spolupodepsalo amnestii bývalého panovníka, ale podepsat glejt se jménem bývalé panovnice nechce...takže můžeme se těšit na další zápletku v které se ukáže, zda psané zákony mají větší význam než zvyky...odpověď nejspíš napoví kurzy v sázkových kancelářích...
