Několik přehmatů u nás v Kocourkově - politické diletantství

Divná podoba některých zákonů, počínaje ústavou a její slavnou "listinou", přes volební zákon či úpravu občanství a nepochopitelné konání institucí jako je vláda, parlament,ÚS či STB pro prověrky utajení nás vedou do zatracení...

A podle článku/paragrafu/odstavce...

je vždy něco povoleno nebo zakázáno. Tak i podle článku 21 mé verze "Listiny" základních práv svobod může "OBČAN" volit a stát se volem, tedy podílet se na správě věcí veřejných. Za občana se považován státní občan České republiky. Tuto možnost popisuje i jakýsi zákon o volbách, který udává bližší podmínky, ale nejsem si vůbec jist, že by reagoval na zákon umožňující získat více občanství, neboť se nezdá, že by tito dvojití občané byli z tohoto článku vyloučeni, jak by mělo být, protože již nejsou "občany ČR", ale "občany ČR a občany ..." což je první případ, který by měl řešit zákon střetu zájmů. Další případ týkající se střetu zájmů se při aplikaci článku 21 nabízí, a to je zákaz zdvojení funkcí ve veřejných službách, který je snad zcela zřejmý, ale je absolutně ignorován. Je absolutně nesmyslné, aby ten kdo byl zvolen, aby hájil zájmy obce v zastupitelstvu (radě, jako uvolněný pracovník) byl zároveň volen do kraje, který má zcela jiné zájmy než obec a stejně tak je zcestná volitelnost do parlamentu či současná kandidatura na prezidenta. Tento střet zájmů, kdy si obecní politik může přihrát malou domů je obdobný i s tím, kdy zástupce správy věcí veřejných na některé úrovni vykonává funkci úředníka, která z této volby neplyne (např. starosta). Aktuální úchylné posuzování střetu zájmu např. u AB je ukázka diletantsví, neboť předpokládat, že pokud občané zvolí někam podnikatele, ten bude "bojovat" proti svým zájmům je debilita. Pokud voličům vyhovuje, aby si podnikatelé nahrabali z veřejných zdrojů, tak je to zcela ve smyslu logiky. AB se nikdy netajil tím, že podniká, a že základem ANO je jeho vlastní firma, takže pokud nějaký volič předpokládal, že půjde proti vlastním zájmům tak patří do ústavu. Je zcela jedno jestli pro nějaký návrh čehokoliv hlasuje nebo se zdrží či dokonce je proti, vždyť ve straně jednoho muže jej zastoupí jiní. V případě jakého si starosty z Kotěhulek se stranickou knížkou nebo i bez se dá hůř odhadnout jaké nápady se bude snažit uplatnit ve vyšších sférách. Riziko neplyne od těch, kteří jsou čitelní jako např. AB, IV z hlediska podnikání, ale z toho kde všude figurují, a případně čí zájmy obhajují. To i v případě těchto dvou osob je dost divoké. Předpokládám, že AB je duální občan, tudíž se na něj článek 21 vůbec nevztahuje, tak soudím z toho, že na Slovensku řeší do jaké míry byl estébák. U IV tento problém asi neexistuje, ale zase jako kyperský podnikatel (tím nemyslím obor podnikání - hazard) vlastně hájí cizí obchodní zájmy a to už je problém.

Instituce jsou zjevně nečinné...

neboť jak se zdá, tak onen slavný Ústavní soud nemá povinnost posuzovat ústavnost zákonů jak jsem se domníval. Prostě vše je jinak než by napadlo obyčejného smrtelníka, hlavně že vše klape a že to sype. Což ale nejvíc překvapuje u oné party z STB, která posuzuje, kdo, jestli a do jaké míry má přístup k tajnostem kolujícím po této republice. Kdo takové oprávnění potřebuje je však nejspíš něčím dané a případně se to upraví podle potřeby nebo tak nějak, jinak si nedovedu představit, že na určité pozice někdy prověrka je potřeba a jinde ne. Stačí vzít pozici hradního kancléře, nyní ji Mynář potřebuje, ale svého času náš drahý a všeho schopný kníže ji nepotřeboval...a nebo potřeboval, ale prostě si ji koupil. Investice pana knížete byly vůbec velmi výhodné jak se zdá, a sám své korupční jednání přiznal, bez toho, že jej specifikoval. Ze vzniklých situací je však zřejmé, že jako první si musel koupit občanství, aby mohl restituovat (když se zbavil svého kolaborantského původu, který přijal během působení v Rakousku), takže již tenkrát měl dvě občanství (neboť švýcarské občanství má rodina dědičně a sám opakovaně prohlásil, že se jej nikdy nezbaví). A pokud na kancléře potřeboval prověrku, tak si ji také musel koupit, neboť je zřejmé, že duální občan páchající korupci nemá na ni ani náhodou právo, takže by měl mít jako "kancléř" problém, ale zcela určitě by měl mít problém na pozici ministra, kterého také vykonával. Ale u ministrů jak se zdá, tak je zcela jedno jestli byli estébáci či jestli mají prověrku, protože i současná situace, kdy jak jsem zmínil, že AB je nejspíš duální občan a přesto je na pozici ministra financí. 

Kam nás naši "cizinci" přivedou?

Ano, nemůžeme zpochybňovat to, že každý duální občan je vlastně i cizinec, což nejen žádné klíčové instituci, ale ani voličům nevadí, tedy pokud tyto informace jim byly poskytnuty. Z tohoto pohledu se invaze kobylek z Ukrajiny, islámského světa může jevit zcela jinak. Při naší schopnosti být "splachovací" může snadno nastat situace, že se staneme součástí Islámského státu a ani o tom nebude vědět, obdobně jako jsme se připojili k teroristické organizaci NATO či proti vůli většiny se připojili k Evropské unii. Pokud po sametové revoluci se dostali do vrcholové politiky lidé, kteří byli v minulosti podporováni "západem" - kolaboranti, tak v tuto chvíli je na podobných pozicích nejspíš neznámé množství cizinců, jelikož jak se zdá, žádnou odpovědnou instituci tato situace nezajímá.

Autor: Vladimír Veverka | sobota 12.12.2015 13:45 | karma článku: 21,34 | přečteno: 845x