ČSSR - Česká směšné soudící republika, NSS, média a poprsí

Když jsem v minulém blogu zmiňoval přejmenování našeho státu a vložení jednoho či dvou "S" do zkratky, tak jsem netušil, že vše je v plném proudu. Úředníci a zvláště soudy nezklamaly, přičemž média se přiživila, ale nic nesdělila. Vyhledáním termínu "Fetišisticko-sadomasochistická aberace" vyskočily tři zprávy z různých serverů vždy končící dojemným vyjádřením představitele Nejvyššího směšného soudu (NSS) o "útoku na důstojnost správního řízení". A vše začalo v Plzni...

Začátek na plzeňském magistrátu a krajském soudu

Jistý nejmenovaný úředník plzeňského magistrátu dle všeho opakovaně projednával s majitelkou jistého poprsí dopravní přestupek. Přičemž se dotyčný měl dopustit toho, že fascinovaně zíral na dotyčné poprsí, což se jeho majitelce pranic nelíbilo. V dalším se zprávy již neshodují, takže není zřejmé jestli dotyčný byl nějakým způsobem napaden již na místě, ale panuje shoda v tom, že dotyčná napsala stížnost na podjatost tohoto úředníka, kde uvedla mimo jiné, že jeho zírání by MOHLO NAZNAČOVAT výše uvedenou aberaci, z čehož se stal problém. Z uvedeného neplyne, ani jak byl posouzen přestupek, ani jak byla posouzena stížnost, ale následovala prý pokuta 2000Kč dotyčné od "MAGISTRÁTU" - tedy nejspíš nějakého dalšího úředníka za hrubou urážku prvního úředníka. Dotyčná se odvolala ke Krajskému soudu v Plzni, který pokutu zrušil s tím, že urážky byly sice hrubé, nicméně úřad měl posoudit, zda žena mohla svým výpadem vůči pracovníkovi závažně ztížit postup správního orgánu v projednávané věci. O tom jak se vše dostalo až k Nejvyššímu směšnému soudu není nikde zmínka, nejspíš nějakým odvoláním...

A co že na to Nejvyšší směšný soud?

Jak jinak, opět vrátil k projednání Krajskému soudu v Plzni a závěrečné vysvětlení na kterém se shodují všechny zdroje stojí za to. Předseda senátu Jan Passer to rozsekl takto:"Pokud si taková tvrzení žalobkyně dovolila k oprávněné úřední osobě, zcela nepochybně tím vyjádřila despekt ke správnímu řízení jako celku a její podání lze chápat rovněž jako útok na důstojnost správního řízení". Což plyne z výroků hrubě urážlivých, zejména z náznaku, že úředník trpí sexuální úchylkou...  

Několik otázek

Z uvedených zpráv není jasné co vlastně mělo být urážkou příslušného úředníka, tedy co mu vlastně bylo řečeno osobně - pokud vůbec něco, neboť za to klíčové je považován citát ze stížnosti, a ta nemá přímo s úředníkem co dělat. A pokud uvedená "aberace" byla i vyřčena, tak stále není důvod považovat ji za urážku, tedy kromě případu - nevím co to znamená a tak mě to uráží. Dalo mi celkem práci najít na wikipedii termín "parafilie", kde je popsáno oč se jedná a kdy se jedná o deviaci. Stručně řečeno, pokud to nedělá problémy v práci, tak se nejedná o úchylku a navíc tím trpí zhruba polovic normálních mužů i žen, jen se zaměřením na jiné části těla. Prostě když je na co zírat, tak zírá kde kdo. I když v upravené podobě se profesionálně tímto zabývají profesoři vysokých škol při zkouškách studentek, které musejí však mlčet. A obráceně toto praktikují nejrůznější pracovnice obchodu či služeb - aby dotyčný odsouhlasil co je mu předloženo. Takže nejspíš nemít to tak divný název (kdo na tuto formulaci vůbec přišel), o urážku by se asi nejednalo.

Jiná věc je, co se vlastně projednávalo, že to vyžadovalo opakovaná jednání, myšleno nejspíš mnohokrát opakovaná. Pokud se dopravní přestupek neprojedná na jeden až dva pokusy, tak bych osobně soudil, že úředník je nepoužitelný (což v našem státě je jistě nemožné) nebo že by to byla ta skrytá touha a náznak oné úchylky?

Pokud byla podána stížnost na podjatost (z ničeho neplyne, že  se tak stalo až po projednání přestupku), a uvedené tvrzení bylo součástí zdůvodnění (včetně detailů zírání a chování) jak je možné, že za podání stížnosti je možné udělit pokutu, jakým způsobem bylo ověřeno chování úředníka? Proč by zrovna uvedený úředník nemohl být deviant? Jakým způsobem a s jakým výsledkem to ověřil Nejvyšší směšný soud?

Jak by vše dopadlo, kdyby dotyčná tvrdila ne, že se může jednat o příslušnou úchylku, ale že se o ní skutečně jedná? Připustit nějakou možnost neznamená, že to tak skutečně je!

Tak už to u nás chodí

Vše začne nějakou drobností a pak už se vše nabaluje a nabaluje, jak v tomto státě pak někdo rozhodne o nějakém trestném činu? Ze soudců a úředníků se stali Bozi a Polobozi, předpisy a zákony jsou také podivuhodné. Podle posledních zveřejňovaných rozhodnutí Nejvyššího směšného soudu to vypadá, že značná část zabaveného alkoholu a drog jsou právě sem předávány na likvidaci. Nyní se chystá první politický a zároveň proces tisíciletí, co asi může přinést při kvalitě našeho aparátu vykonávajícího spravedlnost?