Máme za sebou oslavu státního svátku, Dne boje za svobodu a demokracii, ve skutečnosti jen další lidovou veselici. Zmatlanina vzniklá sloučením oslav roku 1939, skutečného boje a frašky z roku 1989 je jen ukázka české hlouposti.
Dva různé listopady
Sloučení oslav výročí boje proti nacismu, kdy 17.11.1939 přišlo o život 9 studentských představitelů, a z toho vzešlé v roce 1941 oslavy Mezinárodního dne studentstva, které se v roce 1989 staly základem "sametové frašky", kdy tehdejší průvod studentů byl "brutálně" potlačen a někteří měli i boule, je velmi nešťastné! Přičemž stále opakované záběry jasně ukazují, že o brutalitu se jednalo až v posledním, i když je nepochybné, že si někteří rádi praštili (tak jako teď, takže nic nového). Pokud se vše srovná se záběry z potlačování manifestací na západě či blízkém východě, tak je zřejmé, že se jedná o velikou bublinu, která však změnila chod dějin u nás a někdy i v nás. Právě proto však je urážkou obětí z roku 1939, počínaje Janem Opletalem a Václavem Sedláčkem, to co se nyní předvádí jako oslava Dne boje za svobodu a demokracii.
Je ohrožena svoboda a demokracie u nás?
Součástí dnešního života se stává tvrzení, že je ohrožena svoboda nebo snad i demokracie, ale málo kdo má tušení co a jak by mělo být ohroženo.
Svobodu totiž ohrožuje každé státní zřízení a jeho mocenské složky, tak tomu bylo, je a bude. Tak jako se po roce 1948 vládnoucí vrstva snažila potlačit odboj a protistátní aktivity, tak stejně postupovala nová vládnoucí vrstva po roce 1989. Proč by jinak byly vydávány ochranářské zákony a zakazovány některé možné směry, zvláště ismy? To nerozhoduje "volná" soutěž, ale ochranářství vládnoucích špiček, vždy. Přičemž jsme dokázali bravurně otočit kolem dějin zpět a vrátili na scénu nejprve divoký kapitalismus a nyní se pomalu prostřednictvím církve vrací i feudalismus, tedy nové ismy, které se prostě vládcům hodí...
A jak je to s demokracií? Stav demokracie zpravidla hodnotí především ti, kteří jsou u kormidla, a posuzují ji podle toho jak hluboko jsou od vrcholu politické moci. Vládci jsou spokojeni, neboť je na vrchol přivedla nějaká, ale vhodná demokracie. Opozice se cítí omezena touto demokracií, jelikož hold u koryt je někdo jiný... a ti co jsou zcela mimo považují vše za důsledek nedemokratických principů. Což také není nic nového, už od antiky... A jelikož nejviditelnější projev naší demokracie je přímo volený prezident, který je ale jen jeden, tak všichni s touhou po tomto korytě zákonitě musí zpochybnit naši demokracii... S předstihem to tvrdil i kačer Donald, a kde kdo mu dával za pravdu - když vyhrál, tak to byla ta správná demokracie...
Jaké budou příští státní svátky?
Další státní svátky, tedy 24.,25.,26.12., 1.1., 14.,16.a 17.4. jsou i přes "důkladnou" odluku státu od církve, svátky církve - římskokatolické, a jediný oslavovaný "občanský" svátek mezi nimi, tedy 31.12. zrovna svátkem už není. Jelikož máme ateistickou společnost, tak se z těchto svátků stala oslava konzumní společnosti, s podtextem "ještě, že ty křesťany máme". Nevím jestli si někdo troufne o vánočních svátcích pořádat na nějakém náměstí mejdan, když se právě tam budou konat "vánoční" trhy. 1.leden se tváří jako Den obnovy samostatného českého státu či Nový rok, tak historicky se jedná také o významný církevní svátek, to v tomto případě nejspíš nezabrání navázání na silvestrovské mejdany a těžko si jako předsevzetí dají "bobříka mlčení" v současné době vyhlášení exhibicionisté... Svátky jara, velikonoce, zpravidla také nejsou nejvhodnější pro konání mejdanů na náměstí a vhodný termín v mezidobí - 25.2. asi k pořádání párty využije málokdo...
Následně už mezi oslavou svátků a předvolební kampaní žádný rozdíl nebude, mejdan bude stíhat mejdan, pokud už bude uvolněn kurz ČNB, tak protesty odborářů budou stíhat jeden druhý, prostě český národ ožije, demokracie nedemokracie, hlavně že tu jsme a máme mejdlo...
