Sedmé peklo II.

         infernální halucinace               (bezvýsledný cestopis)     

                                                                           (předchozí část)...               

               PRVNÍ PEKLO 

               Přistání

               Teď už každý po svých

                              A po svých 

                                             jděte

               Kam chcete

               Klidně na vše strany

               Se na tom břehu rozejděte

               Nakonec stejně nesejdete

               Se jinde

                              Než u staré brány

               Na které napsáno je přísně:

               „Kdo jsi sem vlez

               tak máš holt pech!“

               A pod tím ještě drobnopisně:

               „Jestli to nevíš, tak jsi zdech!“

               Vešel jsem

               Tedy vlastně vlez

               A čekal pláč

                              A zubů skřípot

               A děsný vzlykot

               Děsný děs

               A zatím?

               Nic

               CO JE TO

                              PROSÍM

                                             ZA PEKLO?!

               Tady by přece měl být hic

               A zatím zima

               Jako v psírně

               Zas další iluze nám mizí

               Jen tak

                              Aby se neřeklo

               Zatopí občas

               Ale mírně

               Zřejmě tu mají taky krizi

               Však hříšníci tu jsou

               A spousta

               Třeba ten

                              Který vyschlou kost

               Tu chroustá

               Za živa býval labužník

               A vedle

               To je nádhera!

               Jsou pivaři

               Ti v blátě leží

               A chlemtaj z louží

               Jak by svěžím

                              Pivem

               Byla ta louže kalná

               A byť představa nereálná

                             To je

               Jim tváří ku tváři

               V tom blátě

                             Leží vinaři

               Co druhák draze prodávali

                              Za prvák

               Ať se jim tam válí

                             Dobře

               A ať každé ráno

               Jim toho bláta budiž přáno

               A kousek dál

               U téže cesty

               Můj přítel Pavel

               Oblečen

                             Do bláznovské svěrací vesty

               Se v tomtéž blátě vyválí

               To za to

                              Že psal na mé texty

               Melodie tak pochybené

               že se snad zpívat nedaly

               A pak přátelé taxíkáři

               Si to po téhle cestě kalí

               Urputný mají výraz v tváři

               A za svůj nepatrný hřích

               Že tu a tam připočítali

               Teď

                              Aby tady věčně jeli

               V maličkých autech šlapacích

               Svou

                              Dlouhou

                                             Nekonečnou Rallye

               Kolem se občas cosi mihne

               (Prý je to lidskou bytostí)

               Jakási divná čára

                              Hbitá

               Tak

                              že i barvy měnit stihne

               To nadsvětelnou rychlostí

               Kolem nás Albert Einstein lítá

               PEKLO V POŘADÍ DRUHÉ

               To vše však byl

               Jen první stupeň pekla

               Nás vedou dál

               (Už je nás míň)

               Kolem nás horká láva tekla 

               Pak přišla zasedací síň

               Kde ti

                              Kdo rádi kecají

               Do toho 

                              Čemu nerozumí

               Před sebou velký mikrofon

               A kolem reprobedny mají

               A geniální nápady

               Co do těch mikrofonů řvou

               Ze všech stran 

                              Najednou

               Hlasitě na ně dopadají

               Jak tvrdé rány do brady

               O kousek dál pak začíná

               Světélkující bažina

               Kde umělecké kritiky

                              Lze vidět

                                             Zabořené

                                                            Stát

               Jak pokouší se o románky

               Nebo čtou vlastní kritiky

               A na ty svoje staré články

               Kritiky nové musí psát

                                                                           ... (pokračování)

©  vtg 2010


Sedmé peklo I. Sedmé peklo II. Sedmé peklo III. Sedmé peklo IV.