O stolici i slovech řídkých — Úsměvy a úšklebky CLXXXVI.

Už nikdy nebude všechno, jak bylo dřív, vždyť žít snad není jen přežívat jakkoliv. Jen kéž netrousím řídkou stolici, kéž svedu řídká slova neříci, píši vám, Karino. A nevím, zda jsem živ. [reminilimerik postortenovský]

^{(Původní obrázek pro Blog iDNES.)}