Naši předkové sázeli podél cest, vodních toků i hranic pozemků vysoké stromy, hlavně topoly. Tyto aleje měly funkci větrolamů. Významně zpomalovaly proudění vzduchu, což snižovalo hlavně erozi půdy a její vysoušení suchými větry. Nevím, kolik energie větru to sebralo, nikoho tenkrát nenapadlo to měřit, ale podle mého soudu to bylo srovnatelné s větrnou elektrárnou, ne-li ještě významnější.

Podle Vaší teorie by tu ta poušť už dávno byla. A ejhle! Není! Naopak za větrolamy je půda vlhčí, protože ji vítr nevysušuje.

Dešťové mraky se tvoří zhruba od 2 km výše. Pokud se tvoří níž, jsou tvořeny vodou, která se odpařuje z krajiny přibližně v oblasti, kde vznikají. Na cirkulaci vody v dlouhodobém měřítku prakticky nemají vliv. Vláhonosné mraky připlouvající z větších vzdáleností, hlavně od moře, se k nám šíří ve výškách nad 5 km, a tam nad vlivem větrných elektráren drtivě převládá vliv pohoří, například Krušných hor a Českého lesa (jižněji Šumavy).

Pokud máte jiné údaje, dejte odkaz. Ale prosím odkaz na data, ne na Vaše dojmy. Děkuji.

...aneb sám sobě zubařem, automechanikem i klimatologem. Další level: sám sobě raketovým inženýrem, chirurgem a konec konců i hrobníkem.

Tahle kravina se opakuje furt dokola.

Asi byste měl číst obecnější zdroje a neskákat na blbiny. VE s výškou do 200 m nic nevysuší. Poměrně nedávno je jejich odpurci podezírali z maření energie. tj. že se jimi točí přebytečná elektřina. A jen krůček je k další teorii že panely FVE jsou ve skutečnosti skokeramické desky k maření energie. Teď vážně nic před vánmi nikdo netají. Trochu vlastivědy ze ZŠ. Srážky vznikají v oblacích, jejichž výška závisí na typu, ale obecně se jedná o výšky od několika stovek metrů až po několik kilometrů. Vznikají kondenzací vodní páry, která se ochlazuje při výstupu vzduchu do vyšších, chladnějších vrstev atmosféry. Tvar a typ srážek (např. déšť, sníh, kroupy) závisí na teplotě v různých výškách a na vertikálním vývoji oblaku.

Počasí je ovlivňováno v celé atmosféře, ale nejdůležitější pro jeho formování je troposféra, první vrstva atmosféry sahající do výšky přibližně 11 km. V této vrstvě se nacházejí téměř všechny atmosférické jevy, které ovlivňují počasí, jako je oblačnost a srážky, a také zde teplota a tlak vzduchu klesají s výškou

Svádět to na VE je jasná blbost, nechápu, jak na tohle může někdo skočit. Oproti tomu pokles relativní vlhkosti vzduchu a tím i zhoršené podmínky pro tvorbu oblačnosti a srážek, snížení množství oblačnosti, nárůst doby slunečního svitu a globálního záření jsou měřením prokázané skutečnosti.

https://alchetron.com/cdn/visible-wind-7040f2b0-07...

Ale vůůůbec nic ty větrníky s ovzduším nedělají!!!

Jo, to je tam vidět těch až 100 km daleko.

A hlavně ty suché čary jsou za těmi větrníky vidět

Tyhle pitomosti, co napsal autor, jsou opravdu kouzlem nechtěného.

Tahle sorta lidi typu autora vám bude tvrdit, že lidstvo nemá na klima vůbec žádný vliv, ale pokud postaví lidé jeden jediný vetrnik, tak to má vliv a klima až 100 km daleko.

Reálný jev, ale chybně definovaná příčina. Oblačnost klesá, ale je to v důsledku poklesu relativní vlhkosti vzduchu, hlavně v období od února do srpna. To vede ke zhoršení podmínek pro tvorbu oblačnosti, vyššímu slunečnímu svitu, tedy většímu příkonu slunečního záření a tím ke zvýšení výparu.

Kromě toho jsem si nevšiml, že by byl všude jeden větrník vedle druhého. A co vysoké stromy? Ty větrům nevadí? A kopce a skály?

Jistý problém (u nás) by mohl být v tom, že vlivem snížení exhalací klesl ve vzduchu počet drobných prachových částic, které usnadňují kondenzaci vodních par.

Karma panu autorovi...

Ano, při hustotě větrných elektráren na pobřeží Německa a výškách věží těchto el., které dosahují výšky od 120-180m s průměrem rotoru 140-180m, tedy s celkovou výškou 200-270m, ubírají cirka 12-13% energie proudění vzduchu, což se nějakým způsobem musí projevit...

Jeďte se tam podívat a nezakopněte o opotřebované listy vrtulí

to by mi zajimalo. kde jste sebral tech 12% ... hlavne 12 % z ceho.

Až 100 km za větrnou elektrárnou?

Dělá si z nás autor srandu?

Mě by hlavně zajímalo, kdo, jak a kde to změřil. Ale 100 km je blbost.