Uvážlivé financování potřebných projektů.

Jako ukázku neuvážlivého financování bych ve Výsluní uvedl stavbu dětského hřiště. Stavba má dle mého názoru dvě zásadní vady, pro které neměla být nikdy realizována a nemělo být o ní ani uvažováno.

1. Dětské hřiště je díky našim klimatickým podmínkám využíváno cca 4 měsíce v roce
2. Stavba stála 2,5milionu korun, což považuji u takového zařízení, navíc omezeně využitelného, za příliš. I při tomto rozpočtu nezbylo na to, aby bylo hřiště řádně, v celé délce, oploceno.

Celou tuto investici považuji za peníze vyhozené oknem a nic na tom nemění ani fakt, že převážná část byla zajištěna z dotace. V některých názorech v tisku se říká, že dotace je sprosté slovo, já se k tomuto názoru plně připojuji. Dotace nejsou peníze, které by byly ničí či nám spadly odněkud z nebe. Dotace jsou peníze, které byly od nás, daňových poplatníků, vybrány ve formě daní na státní servis ve službách, které musí z principu věcí zajišťovat stát. Je bohužel neblahou módou, zavlečenou k nám z EU, tyto peníze zneužívat na dotování kde čeho, abychom se pak ve chvíli, kdy potřebujeme onen státní servis, dozvěděli, „že na to nejsou peníze“, nebo byl zpoplatněn nebo alespoň ve formě spoluúčasti musíme připlatit. Štve vás malá hustota veřejné dopravy, že byla ve městě zrušena policejní stanice, že chtějí zrušit poštu, že za doktorem musíte dlouhé kilometry často ve stavu, kdy sotva stojíte a ještě si u něj musíte připlatit a koupit léky za svoje, že takřka na všech úřadech platíte „správní poplatky“? To je přímý důsledek toho, že se veřejné peníze vydávají za něco, k čemu nebyly primárně vybrány.

V současné době, kdy desítky miliard ze státního rozpočtu odcházejí jako náš příspěvek do EU aby se nám jejich část, podojená o režii úřednického molochu EU, vrátila ve formě dotací. Rozpočet malých obcí a měst je stanoven na částku sotva stačící na režii obecních aparátů. Vyžití bez dotačních peněz je těžké, ne-li nemožné a odsuzuje funkcionáře obcí do rolí věčných prosebníků, žádající někde, aby nám milostivě přidali. Narovnání těchto věcí samozřejmě není možné na komunální úrovni politiky, ale na komunální úrovni můžeme alespoň zapřemýšlet, na co tyto peníze vydáme a jestli to není zbytná věc.

Teď se ještě vrátím k době před 25 lety, a ačkoli na ni nevzpomínám rád, musím uznat, že ne všechno bylo špatně. I když se způsobům té doby vysmíváme, alespoň na komunální úrovni fungovala svépomocná akce „Z“. Ať je ideologický balast těchto akcí jakkoli silný, jedno se jim upřít nedalo. Zapojila do akcí výstavby občanské vybavenosti na vsích a malých městech jejich občany a přiměla je přiložit ruku k dílu, to mělo dva naprosto zásadní přínosy:

1. Takto vybudovaná díla byla bezkonkurenčně levná, obec poskytla materiál a občané, motivovaní tím, že například nemusí zdaleka tahat nákup (místní konzum) nebo, že si mají kde pohrát jejich děti (pískoviště, dětská hřiště), poskytli ony „ruce“, které to postavily.
2. Druhým přínosem je to, co platí i dnes. Stavby, kde jsem se osobně zúčastnil a kde jsem přiložil ruku k dílu, si daleko víc vážím a mrzí mě případné špatné zacházení s ní, které zbytečně a nehospodárně zkracuje její životnost.

Shrnutí na závěr. Stačí opravdu kupecké počty, abychom se mohli dopočítat toho, jaké náklady přinese budování třeba jenom těch dětských hřišť, pokud by je chtěly všechny obce zhruba naší velikosti. Účet půjde do miliard za věc, kterou lze svépomocí postavit za 1% ceny, na kterou pomocí eurodotace přišel. A když se nenajdou zájemci (tatínci oněch malých dětí, pro které to hřiště je), kteří by přiložili ruku k dílu? Tak, velice zřejmě, není o hřiště zájem a není tudíž třeba ho stavět.

Je opravdu důležité, při plánování činnosti za pomocí dotace rozumě uvažovat. Dotace také neznamená, že na akci dostaneme celou částku, ale zahrnuje takzvané kofinancování, tj. spoluúčast, nejčastěji ve výši 30%. Na spoluúčast si město často musí vzít úvěr a ten, dle jeho podmínek, také s úrokem a včas splatit. Měst a obcí, které toto neodhadly a dnes jsou v platební neschopnosti, případně jim hrozí exekuce, je celá řada.

Svobodní proto kladou takový důraz na uvážlivé financování.