V poslední době řada ekonomických expertů ráda dloube do vosího hnízda a zviditelňuje se na ožehavém tématu současné doby, dostavbou Temelína. Většina z nich tvrdí, že by to bylo neekonomické a že se stavba nezaplatí. Je ale ekonomická návratnost v kontextu se stavbou mocného energetického zdroje tou správnou otázkou a je vůbec možné, při běžné dnešní životnosti moderních jaderek 60 let, toto vůbec spočítat?
Naposledy si asi přisolil náš pan ministr financí Miroslav Kalousek a zopakoval to už mnohokrát řečené, že Temelín 2 je ekonomicky nenávratná stavba. Na jednu stranu je hezké, že se tak stará o finace, na druhou si klidně může dát pohov. Nebudou to státní finance, které se jemu a vládě "rozpočtové odpovědnosti" jinak tak bezútěšně rozutíkavájí pod rukama a mizí v černých děrách našeho státního rozpočtu. Myslím, že by svůj myšlenkový potenciál měl zaměřit hlavně směrem k podpoře OZE a zařídit, aby tato do budoucna alespoň nerostla. Zatím se kolem toho vedou řeči, ale k opravdovému činu se nikdo ze zákonodárců nemá, asi proto, protože by tím sám sobě uzavřel kohoutek slušně tekoucího proudu peněz do vlastní kapsy.
Proč tedy není ekonomická návratnost to nejdůležitější, když peníze jsou vždy až na prvním místě:
- Temelín 2, spolu s ostatními jadernými bloky, by měl tvořit tvrdý a spolehlivý základ naší energetiky, to je záležitost, kterou fungující stát, který navíc sází na energeticky náročnou výrobu, musí mít - když ji nemá, žádnými penězi to nezaplatí.
- Nelze sázet na to, že energii bude možné dovážet. V současné obnovitelnozdrojovém evropském šílenství, není možné predikovat vývoj cen, současný trh, deformovaný dotacemi OZE, není trhem a nikdo neví, kde tržní ceny vlastně jsou a proto si dnes málokdo troufne na investice do nových zdrojů - jinými slovy, dovoz taky nemusí být možný, protože jednoduše žádná volná energie k prodeji na trhu nebude, nebo bude tak drahá, že to ovlivní nejenom ceny ale může vyvolat i omezování odběrů.
- Pokud bude Německo a některé další státy i nadále ideologicky sázet na OZE, bude v Evropě zdrojů jako je Temelín potřeba - výkonově nestabilní OZE jsou v síti problémem tím větším, čím je větší je jejich instalovaný výkon. K tomu aby mohly v síti pracovat, potřebují solidní základ v podobě výkonově řiditelných zdrojů, které dokáží výkyvy jejich výroby dorovnávat. V Evropě jsou to v současné době hlavně uhelné zdroje, ty ale budou v dnes už dohledném horizontu končit pro vyčerpané zdroje uhlí.
- Uhelné elektrárny není, v našich podmínkách, co se týče velikosti výkonu, možné nahradit jiným zdrojem, než jaderným - v horizontu 15-25 let definitivně dojdou současně dostupné zásoby energetického uhlí v severozápadních Čechách, postupně bude odstaveno několik tisíc MW jejich výkonu, Temelín 2 je tedy ideálním zdrojem, který je nahradí, pokud ne, stane se naše země čistým dovozcem elektrické energie se všemi možnými důsledky zmíněnými výše.
V součtu těchto bodů, může být elektrická energie v Evropě jednou tak drahá a tak nedostupná, že investice 200-300 mld kč na vybudování Temelína, se ve srovnání s tím, může jevit jako nicotná, nehledě na to, že se v takové situaci vrátí tato investice během pár let.
A ještě poznámka k ostouzenému vývozu elektrické energie. Ekologičtí aktivisté toto velmi halasně odsuzují a v případě, že se jedná o vývoz produkce uhelných elektráren, lze s nimi i souhlasit. Čistá energie jde za hranice a nám zde zbývají zplodiny a plná odkaliště popílku a strusky. Proč jim ale vadí vyvážená produkce jaderek? Vždyť čistější byznys s minimálnějším dopadem na životní prostředí snad na světě ani neexistuje.
Ano, jaderky produkují radioaktivní odpad, ale toho je, co do objemu, tak strašně málo, že je naprosto zvládnutelné, se o něj bezpečně postarat. Vyvážená energie, mimochodem obchodní komodita jako každá jiná, odejde po vodičích přenosových a distribučních soustav až k zákazníkovi, aniž by po cestě a v následné spotřebě vyprodukovala jediný miligram CO nebo jiné zplodiny, aniž by vyvolávala další náklady na balení a jakoukoli manipulaci s produktem, aniž by ucpala nebo opotřebila či zničila jedinou dopravní cestu, aniž by spotřebovala nějaké pohonné hmoty a vyvolávala potřebu navýšení dopravních kapacit. O které jiné komoditě toto můžete říci?
