Systémoví versus nesystémoví.

Především z médií hlavního proudu dnes můžeme číst, vidět a slyšet, že letošní volby jsou soubojem systémových stran, vůči těm nesystémovým až dezolátním nebo vysloveně proruským.

Pojďme se tedy na tu údajnou systémovost nebo nesystémovost podívat blíže:

Jako systémové jsou mainstreamem tak nějak označovány strany vládnoucí koalice a ti kteří jsou zajedno s evropskounijním směřováním. Nesystémové strany to mají naopak.

Systémové tedy podle mainstreamu asi je, zvát a přijímat migranty a pak si s nimi nevědět rady. Ještě systémovější je, cpát je státům, které se k masové nelegální migraci stavěly rezervovaně. Odkaz

Systémové asi je, ničit si národní energetiky bezhlavým budováním obnovitelných zdrojů energie, aniž bychom měli provozně a výrobně spolehlivou náhradu za ty současné.

Systémové je, vnucovat lidem auta na elektřinu, která se ale mnohým nehodí ať už z důvodu užitnosti, nebo na ně jednoduše z důvodu jejich vyšší ceny nemají. Zároveň uměle zvyšovat cenu těch spalovacích montáží nepožadované výbavy, asistentů a ještě downsizingem prasit jejich motory.

Systémové asi bude také to, zdražit si emisními povolenkami všechno co má jméno, vyvolat tak novou vlnu inflace a zahubit to, co je dosud funkční a za co není plnohodnotná náhrada.

Systémové bylo také to, že se po objevení nové virové nákazy všechno zařízlo a obyvatelstvo bylo nuceno nechat se očkovat neznámou a nevyzkoušenou látkou, díky které si někteří odnesli zdravotní následky. Možná, že systémové bylo to, že se na tom kluci a holky co spolu mluví, pohádkově napakovali.

Systémové podle evropských sypatizantů je také to, zůstat v partě těchto systémových zaváděčů až do vlastního sebezničení.

To ti nesystémoví, bezpochyby podle notiček z Kremlu, všechno tohle zpochybňují, žádají revizi těchto kroků a v případě neústupnosti „systémáků“, hodlají jejich řady opustit.

Z mého pohledu začíná být ta nesystémovost sexy.