Spasí nás elektromobilita?

Přemisťování pomocí samohybů na elektřinu má v posledních létech politickou zelenou. Dokonce se čerstvě projevuje tzv. elektromobilní hujerismus. Mají ale elektromobily dostatečný prostor a všechny předpoklady pro své uplatnění?

Docela o tom pochybuji a proto jsem si dovolil sepsat tento blog, na kterém bych se pokusil shrnout argumenty  pro a proti.

Co nám tedy elektromobily přinášejí jako civilizační pokrok? Zásadní rozdíly proti "špinavým" dopravním prostředkům jsou dva: čistý, bezemisní provoz a minimální hlučnost. Tu nehlučnost jednoznačně kvituji a vidím (slyším) ji jako nezpochybnitelnou kladnou hodnotu do dnešního hlučného světa, kde udržet úroveň zvukových imisí na hygienickém limitu,  je často nesplnitelný úkol.

S tím čistým, bezemisním provozem už to tak jednoznačné není. Většina z nás už asi slyšela okřídlenou frázi, "že elektromobil je auto s výfukem v elektrárenském komíně". Možná je to otřepané, bohužel je to hluboce pravdivé.  Elektromobily, aby byly mobilní,  je třeba někde nabíjet  a zdroje pro toto nabíjení nejsou ani náhodou jenom čisté. Fakt na který jsme si zvykli, totiž že máme elektřinu ve svých domácnostech, výrobních závodech, v budovách občanské vybavenosti a ve všech dalších možných 24 hodin denně, 365 dní v roce, není ani trochu samozřejmý a rozhodně ho nelze zajistit jen obnovitelnými zdroji energie (OZE). Stálou dodávku bez výkyvů a mezer v dodávkách lze v současném poznání a ekonomických možnostech zajišťovat pouze díky robustním zdrojům základního zatížení a tím jsou u nás uhelné a jaderné elektrárny.

Takže samotný elektromobil sice žádné emise neprodukuje, ale nabíjí se elektřinou, která vzniká z podstatné části nečistou a emisní cestou. Ona hlásaná čistota tohoto způsobu mobility tak hned v zárodku dostává zásadní trhliny.  Ani to však není hlavní problém masového rozšíření elektromobilů, na ten je teprve zaděláno.

V současné době je cena, byť i malého vozítka na elektřinu, zhruba na trojnásobku ceny srovnatelného vozu, který pohání ropné produkty nebo plyn. Nemusím být žádný génius, abych si dokázal spočítat, že nákup takového vozu se mi nejenom nevyplatí  ale může mi dokonce způsobovat problémy s dojezdem a s tím, že auto nemám, díky času potřebnému k dobíjení, kdykoli k dispozici.

Nákup elektrovozu je dnes tedy věcí fandovství a více než standardně naplněné peněženky. Pojďme si trochu zafantazírovat a zkusit si představit, jak se elektromobilita bude dál vyvíjet.

Díky vysokým cenám vozů, to nebude zatím nijak bouřlivý vývoj. Předpokládám, že ten, kdo má na takový vůz, ho zakoupí do pozice druhého nebo třetího vozu do rodiny, určeného na pohyb ve městě za účelem nákupu a odvozu dětí do jeslí nebo do školy. Takový člověk je také nejspíš sociálně situovaný tak, že bydlí ve vlastním domě, kde není problém vůz dlouhodobě nabíjet z běžné sítě. Co ale nastane v čase, kdy se tento segment trhu naplní, vozy se hypoteticky zlevní a stanou se dostupnými i pro lidi, kteří bydlí v nájemním bydlení na sídlištích? Je to jednoduché, pokud jsou normální tak si je stejně nekoupí, protože  je nebudou mít kde nabít.

Zde bych chtěl upozornit na jeden technologický fakt, který si málokdo uvědomuje. Zřídit nabíjecí místo v místech, kde není možno ani docela obyčejně zaparkovat, není nic jednoduchého.  Pokud ono místo bude disponovat zdrojem o mocnosti běžné domácí zásuvky, pak běžné nabití elektrovozu trvá 12-16 hodin, což je prakticky veškerý čas mimo běžnou pracovní dobu. Když vám to místo zabere někdo jiný, nebo dokonce neukázněný ropák a vy nezaparkujete ve vzdálenosti délky svého nabíjecího kabelu, máte smolíka a následující den jdete do práce pěšky, nebo jedete busem či vlakem, nebo si berete dovolenou.

Leckoho napadne, "ale vždyť dnes jsou už vymyšlené rychlonabíječky, tak v čem je problém"? Problém je v jejich příkonu, ten se pohybuje od 22kW až do řádově stovek kW pro to nejrychlejší nabíjení. Pokud sníte o nějaké formě vlastního podnikání a napadlo vás třeba, že byste se mohli stát developery nabíjecích stanic pro elektromobily, zajděte si napřed k místnímu distriburovi elektrické energie a optejte se, kde ve vašem městě je možné si zajistit rezervovaný příkon v řádech desítek kW pro výstavbu těchto stanic. Pokud to na nemnoha místech možné bude,  pak je na místě mluvit o ceně za jakou vám ho poskytne. Už teď vám mohu sdělit, že to nebude nic levného a po započtení nákladů na výstavbu stanice budete nuceni prodávat za cenu, která bude řádově nevýhodnější oproti provozním nákladům vozu na benzín nebo naftu. A to už se vůbec nebavím o samotné stavbě, která vždy znamená zemní práce spojené s pokládkou napájecího kabelu, nemluvě o tom, že pokud budete chtít budovat v místech s byť minimální historickou cenou, budete mít problémy nejenom ty stavební, jak se vyhnout ostatním sítím, nezablokovat stávající provoz atd., ale i s památkáři.

A kdyby to, co jsem zmínil výše problém nebyl a výstavba veřejných nabíjecích stanic se rozjela, téměř okamžitě narazíte na limit kapacity a zdrojů sítě a zjistíte, že v rámci vašeho města těch stanic postavíte množství, které hravě spočítáte na prstech. Jinými slovy, elektrifikace se u nás vyvíjela směrem, který ani trochu nepočítal s tím, že bychom někdy mohli jezdit na elektřinu a sítě ani jejich zdroje na to nejsou kapacitně připraveny.

Na svůj limit už například narazili v Norsku, které bylo a je dodnes dáváno celému světu jako příklad a vlajková loď elektromobility.  Nákup a provoz elektromobilů je tam všemožně podporován cenovými slevami a daňovými úlevami a zároveň drakonicky zdaňován nákup vozů na benzín nebo naftu i pohonné hmoty obecně.  A výsledek se dostavil.  Norové nejenom, že nemají kde nabíjet, ale jsou už i na hranici možností svých zdrojů elektřiny.  http://www.autoforum.cz/zajimavosti/norska-elektricka-pohadka-nabira-horke-konce-takhle-to-opravdu-nepujde/

Vůbec nechci tímto blogem tvrdit, že elektromobily jsou slepou uličkou,  ale je třeba myslet racionálně a připustit si, že na některé použití elektromobily zkrátka vhodné nejsou a budování infrastruktury pro ně, je záležitost na generace. Přijdou mi neskutečně pitomé nápady některých radních velkých měst, na vystrnadění vozidel na benzín a naftu z jejich měst a do nich pouštět pouze elektromobily.  Svědčí to o jejich minimálním rozhledu a technické nevzdělanosti. Takto se nechali nedávno slyšet v Londýně a dali si k tomu svazácký závazek, že se tak stane do roku 2025. Pokud se toho dožiju, rád se výsledku zasměju.