Kdo by neznal a nečetl slavnou knihu Josepha Hellera, doslova nabitou absurditou války, její mašinérie ale i absurditami americké společnosti. Když jsem ji na počátku osmdesátých let minulého století četl poprvé, velice jsem se u ní nasmál a lámal si hlavu tím, kam na ty popisy výše zmíněných absurdit Joseph Heller chodil.
S odstupem doby knihu, čas od času, beru znovu rád do ruky, ale už se u ní příliš nesměju a už také vím, že pan Heller si nic nevymýšlel, pouze humorně popsal smutnou realitu své doby, která bohužel přežívá dodnes a spíše sílí. Realitu, kterou dokud ji člověk neprožil na vlastní kůži, bral ji jako podařenou taškařici. Skutečnost ale není veselá, je smutná a člověk se musí ptát sám sebe, jak je možné, že určité vlivové skupiny dokáží oblbovat masy tím samým už desítky let, nehorázně na tom bohatnout a ne zrovna úzkou skupinou společnosti se za to, že je okradou, ještě nechat milovat.
Ukázková situace z knihy je popis způsobu hospodaření amerického farmáře, otce majora Majora. Otec majora Majora byl přisát na státní subvence(dotace), které stát vyplácel farmářům za to, že nepěstovali vojtěšku, které byl všude nadbytek. Otec majora Majora byl svědomitý nepěstovač vojtěšky, který za stržené subvence skupoval další a další pozemky, na kterých nepěstoval vojtěšku až byl největší nepěstitel vojtěšky v kraji a na jejím nepěstování dále bohatl.
Podtext popsané situace je jasný. Za něco, co společnosti nic nedá, ona vyhazuje peníze svých daňových poplatníků po miliardách. Srovnání s OZE je nasnadě.
Co přináší biopaliva? Nejenom, že se na jejich vypěstování, výrobu a distribuci vynaloží více energie a fosilních paliv, než dá jejich výroba ale jejich vynucenou spotřebou ve formě příměsí v PHM je spotřebitel nucen platit zvýšenou cenu a ještě riskovat předčasné opotřebení nebo zničení motoru svého samohybu. Navíc zabírají čím dál větší kus cenné zemědělské půdy, na které pak není možné pěstovat potraviny.
Co přináší výroba elektrické energie v solárních a větrných elektrárnách? V podstatě to samé, co biopaliva. Ohromné zábory zemědělské půdy solárními farmami a s tím spojené neúměrné používání chemických prostředků na hubení porostu, který by jinak solární pole pohltil. Ničení krajinného rázu monstrózními vrtulemi, otravování hlukem, flickerem a dalšími, dosud nepopsanými složkami své produkce, kterou lidé v blízkém okolí cítí ale jsou se svými stížnostmi bráni jako potížisté a zůstávají tak naprosto oslyšeni. V neposlední řadě naprostou likvidaci tržních cen blízkých nemovitostí a zbytečně vysokou cenu elektrické energie pro všechny.
Zastánci výroby elektřiny z OZE mají jistě na jazyku frázi o výrobě čisté energie. Vážení a milí, OZE by samy o sobě nedodaly do sítě nic. Klasickými zdroji elektrické energie jim musí být v síti vytvořen prostor pro jejich dodávky a ty samé klasické zdroje je zase ještě zálohují pro případ, že by přestalo svítit nebo foukat. Nahrazujeme tak levnější energii z klasických, spolehlivých a stabilních zdrojů, energií dražší, a z pohledu řízení přenosové a distribučních soustav, energií daleko hůře řiditelnou, což vyvolává tlaky na další a další opatření a tím další a další zdražování.
Proč to všechno píšu? Protože v době drakonického zvyšování daní, omezování služeb státu, zařezávání výdajů na všechno možné, si OZE užívají slíbené podpory a stát ani neuvažuje, že by ji nějak snížil. Respektive, stát ji o něco sníží ale je to v podstatě o částku, kterou nám stejně vybrabčil z druhé kapsy, původně na něco jiného, ale teď šetří a tak si onu částku nechá, a nás, spotřebitele, donutí platit za elektřinu z OZE zase o něco více. Zatím se ani náznakem nevyjádřil k požadavku ERÚ aby podpora OZE byla zastavena alespoň pro nově budované zdroje od roku 2014. Kdyby to chtěl totiž udělat, legislativní proces už by musel být v plném proudu, aby byl do zmíněného data odsouhlasen a k zastavení podpory byl přijat zákon.
Jak říkám, kniha Hlava XXII je velká sranda ale žít podle ní zase taková legrace není.
