Lithium na Cínovci. Zlatá rána, nebo černá díra?

Klidné vody u nás čeří nejenom zprávy z Evropské unie, ale také ty o předpokládané těžbě lithia. V naprosté většině jde o bezobsažné emociální výstřiky s žádným informačním přínosem.

V poslední době jsem objevil dva články, jejichž autoři, jak se zdá, vědí o čem mluví. Pokusil jsem se tedy o pokud možno stručný výtah.

Obecně známá věc je ta, že lithium je materiálem dneška, především kvůli výrobě baterií. Baterie se staly současnou módou, kterou způsobilo zamilování se automobilového průmyslu do výroby elektromobilů a výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, která aby mohla dále růst, musí vyřešit technický problém s jejím ukládáním. Baterie je jedna z možností a lithium je jejich základní stavební prvek.

Těžbu lithia jako příležitost si cucnout z předpokládaných výnosů také vyčmuchali politici a rozpoutali kampaň s podepisováním a následným rušením platnosti memorand, u kterých se imbecilně zaklínají tím, že „memorandum je právně nezávazný dokument“. To je sice z prosté definice ve Slovníku cizích slov pravda, ale člověk, který alespoň trochu přemýšlí, se nemůže sám sebe nezeptat: na co by, pro pána Jána, zúčastněné strany dávaly na papír a podepisovaly to, co podle nich nic neznamená a k ničemu je to nezavazuje? Takže memorandum určitě nějakou váhu má,  přinejmenším v tom, že když ho s někým podepíšu, tak s ním s největší pravděpodobností počítám v další spolupráci.

Průzkum ložisek u nás už nějako dobu trvá a jako nejnadějnější se jeví to na Cínovci a pak existuje ještě jedno, podstatně menší, ve Slavkovském lese. Hlubinný průzkum u nás už několik let provádí firma Geomet se složitou britsko-australskou vlastnickou strukturou. Průzkum ji už stál prostředky v řádech stovek miliónů korun a jeho výsledky jsou a zůstanou jejím know-how, pokud se s ní stát nedohodne jinak a buď je neodkoupí, nebo ji nepřibere k těžbě a nenechá ji podílet se na zisku.

Druhou možností těžby lithia u nás je těžba z písků už jednou vytěžených rud, kde však předmětem těžby nebylo lithium, ale jiné prvky, nicméně lithium vytěžené písky dosud obsahují. Složiště písků odkoupila společnost Cínovecká deponie miliardáře Karla Janečka, která už má povolení k jejich využití, ale alespoň podle mého soudu, dokud u nás neexistuje zpracovatel, nemá deponie důvod cokoli podnikat, protože by písky musela draze vyvážet ke zpracování ze země. V celkovém objemu lithia je deponie jenom drobkem, pouze surovinu má bez dolování a s tím spojených vysokých nákladů přímo u nosu.

V současné době se vedou plamenné spory o tom, kdo by měl u nás hlubinnou těžbu provádět. Nejčastěji se nese éterem, že by to měla být česká firma proto, aby zisk zůstal v ČR. Něco na tom je, ale není to tak jednoduché. Jediná firma, která dnes něco společného s hlubinnou těžbou nerostů je státní podnik Diamo. Problém je v tom, že je to podnik, který už čtvrt století pouze řídí zánik našich uranových dolů. Je to tedy spíš papírový čert, který už nejspíš dnes vůbec nemá lidi dotčené opravdovým hlubinným dolováním.

Zatím jediný komplexní příčetný názor ohledně těžby lithia u nás jsem zaznamenal v článku zveřejněném v Parlamentních listech od profesora Vladimíra Slivky z Vysoké školy báňské – Technické university v Ostravě. Pan Slivka zastává názor, že přednost těžby u nás má, podle našeho Horního zákona, ten, kdo provedl geologický průzkum. Je to logické, je to firma, která nesla jeho náklady a zároveň načerpala během průzkumu řadu zkušeností, které jsou svým způsobem nepřenosné a nenahraditelné. Sepisovat kolem toho memoranda je zhola zbytečné a svědčí to jen o tom, že je to snaha především politiků, kteří si tím chtějí otevřít cestu k nějakému peněžnímu toku, ze kterého si budou chtít v budoucnu přikrádat.

Profesor Slivka je navíc přesvědčen, že pokud má být těžba lithia u nás finančně úspěšná a ČR má přinést zisk, musí být prováděn celý cyklus, tedy těžba – zpracování – výroba finálních výrobků na našem území. Takto pojato by to pro ČR představovalo nemalé počáteční investice, jak do rozjetí hlubinné těžby, tak do stavby zpracovatelského závodu a tak i do zbudování závodu konečného zpracovatele suroviny. Celá hodnota těžené suroviny odhadovaná na desítky miliard korun, se může rozplynout v neuvážených nákladech na budování infrastruktury její těžby a zpracování.

Zdroje:

http://www.svetplnyenergie.cz/lithium-v-krusnych-horach

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Expert-na-tezbu-z-Vysoke-skoly-banske-Vysvetlim-vam-proc-se-statni-podnik-do-tezby-lithia-nehrne-Slova-o-kradezi-stoleti-jsou-hodne-predcasna-507934