Klimatická Gréta, protestní pátky a co dál.

Začaly prázdniny a zřejmě se přestalo oteplovat, protože jinak si nedovedu vysvětlit klid na náměstích a ostatních shromaždištích, kde byl jinak v tradiční pátky slyšet křik spravedlivě rozhněvaných školáků a studentů.

A cožepak se nám naši mladí snažili sdělit?

„Všechno jste pohnojili, všude je bordel a špína, energii vyrábíte postaru a špinavě jako za krále Klacka, otepluje se a vůbec, za dvanáct let má bejt konec se vším a vy nás nutíte chodit do školy, koukejte s tím něco udělat“!!!.

Tak popořadě. Klimatické pátky má trošku na svědomí Greta Thunberg, která ve svých 15 letech začala, místo školy, chodit demonstrovat proti globálnímu oteplování před Švédský parlament. V normální společnosti by to nejspíš vyřešila domluva a rozumná promluva s rodiči, případně přiměřený výprask, jenže u Thunbergů to mají jinak. Ambiciózní maminka, která jinak pěje ve Švédské opeře, nabyla přesvědčení, že její dcerunka požívá zvláštního nadání (vidět CO2), a začala ji v jejím záškoláctví ještě podporovat.

Jinak bdělý a pohotový skandinávský sociální dozor v tom neshledal nic závadného a nechal věc být. Věci se chytla média a v permanentní mediální okurkové sezóně začala Grétě věnovat nepřiměřenou pozornost. To zase zpozorovala klimaticko-alarmistická lobby a protože obnovitelné zdroje energie (OZE) už veřejnost tolik netáhnou a jejich nehorázná podpora už vůbec ne a ukládání CO2 někam, se ukázalo být neskutečně drahou chimérou, začala Grétin příběh předkládat lidem s povídačkou o jejím vizionářství a nutností nějaké akce.

Nedělala to nezištně ale s vidinou toho, že pokud se na to podaří nachytat veřejné mínění, potažmo politiky, kteří tomu mínění potřebují ve jménu svého znovuzvolení náležitě podlézat, podaří se jim opět rozříznout měšec s penězi, na kterém oni politici sedí. No, a děti, které ještě neprokoukly ty tahy a šablony, podle kterých se tyto věci dělají na to nadšeně naskočily a s vidinou probenděných pátků se k vlně přidaly.

Očekával bych, že v tomto okamžiku projeví svou moudrost učitelské sbory oněch vzdělávacích ústavů, jehož frekventanti projevili odhodlání jít v pátek místo školy demonstrovat, jenže ouha. Nejen že neprojevily, ale ještě na to dětičkám udělily ředitelské nebo nějaké jiné volno a bylo jim úplně jedno, že myšlenkový obsah těch demonstrací byla směs prázdného a neskutečně omezeného a nepoučeného plácání o ničem.

Co bych tedy viděl jako adekvátní krok učitelských sborů? Otázka klimatu a jeho změn je mocné téma a ani školy by se neměly tvářit, že neexistuje, proto by bylo na místě v pátek obětovat hodinu Občanské nauky nebo něčeho podobného a udělat z ní hodinu debatní, v níž by mělo být dětem a studentům přiblíženo, že průmyslová výroba a výroba energií není úplně jednoduchá záležitost, že má spoustu proměnných, spoustu vedlejších vlivů a že absolutně čistá nebude nikdy. Také by jim měly vysvětlit, že každá společnost má jen nějaké hmotné prostředky a možnosti a že dne na den nelze zavedený a spolehlivý systém opustit, a pustit se do něčeho bez záruky, že to alespoň udrží náš dnešní životní standard.

Souhlasím, že to jsou věci, ve kterých učitelé základních škol nejsou samozřejmě a šířeji vzděláváni, ale určitě by se našli profesionálové dotčených oborů, kteří by byli ochotni do škol přijít a situaci a její zákonitosti dětem vysvětlit bez balastu, nepřesností a předpojatosti s kterými jsou zpravidla spojeny mediální zprávy.

A na závěr jeden vzkaz i těm dětem, které si momentálně zahrály v této šaškárně role užitečných idiotů. Pokud něco po někom chci a tím více, když to znamená přebourat společenské zvyklosti, vysvětlím druhé straně o co jde a nabídnu pomocnou ruku, tím se velice snadno dosáhnu toho, aby mi protistrana uvěřila, že to myslím vážně a tím mě také vážně brala. Ultimativní požadavky jsou spolehlivým způsobem jak potencionálního partnera předem nas….t.