Hrozí Krušným horám doba větrného temna? - I

Tento blog bych chtěl věnovat současné situaci jež panuje v Krušných horách ohledně bezhlavé výstavby větrných elektráren(VTE). Zdaleka nejhorší situace panuje na Chomutovsku.

Ten, kdo si myslí, že jeho se výstavba VTE netýká, je na velkém omylu. VTE, tak jako ostatní tzv. obnovitelné zdroje energie(OZE) se týká úplně každého neb jejich provoz je dotován z veřejných peněz a platí ho tedy každý, kdo má nějaký příjem a odvádí z něj daň popřípadě má elektrickou přípojku a platí poctivě za odebranou energii včetně přirážky na OZE.

Historie

Krušné hory postihlo postihlo za několik posledních století, v důsledku lidské činnosti, mnoho ran jež přerostly v ekologické katastrofy.

Těžba nerostných rud – zapříčinila, že hory přišly překotným kácením lesních porostů za účelem výdřevy těžebních štol, takřka o všechny své původní lesní porosty. Po útlumu těžby se vlivem snahy o vytvoření hospodářských lesů tato situace zkonsolidovala, nicméně jejím ne příliš dobrým výsledkem bylo vytvoření rozsáhlých monokultur výtěžných dřevin, především smrku ztepilého.

Výroba elektrické energie v tepelných elektrárnách – masivní výstavba uhelných elektráren jež započala v šedesátých létech minulého století, jejich provoz a přechod na povrchovou těžbu hnědého uhlí, měla za následek vznik sirných imisí, jež v historicky krátké době naprosto zdecimoval lesní porosty ve vrcholových partiích hor, které změnily ve stepní oblasti porostlé pouze travou, neschopné zadržovat vodu a z nichž se na dlouhá léta vytratila zvěř i mnohé rostliny a houby.

Po odsíření hnědouhelných elektráren v podhůří v devadesátých letech minulého století se začala příroda konsolidovat. Rozsáhlé holiny se začaly zatahovat a zarůstat náletovými dřevinami a konečně začalo mít úspěch i cílené zalesňování. Do hor se vrátily některé živočišné druhy, rostliny a začaly zde opět růst druhy hub, jež jsou náročné na čistotu životního prostředí. Když se zdálo, že hory překonaly to nejhorší a že mají šanci začít žít nový život založený na jejich vyváženém využití ve farmaření, lesnictví a rozumné míry turismu, vtrhla do nich větrná lobby, jež se v nich chová hůřeji a nenažraněji, než všichni před ní dohromady. Hodlá zde postavit VTE jejichž počet jde do stovek, aniž by na cokoli a kohokoli brala ohled. Dodnes jsou u nás početné vrstvy lidí, jež VTE považují za nevinné zařízení jež vyrábí čistou energii, že to tak docela není pravda si ukážeme dále.

Výroba

Odběrové diagramy – elektrická energie(její množství) se vyrábí na základě předem sjednaných odběrových diagramů. Jinými slovy: zájemce o odběr elektrické energie(míněni jsou významní odběratelé, tedy závody, podniky, velká centra, velkoodběratelé) si u svého distributora sjedná přesný odběrový diagram na měsíce až roky dopředu. Čím více a čím větší dobu předem si objedná, o to výhodnější cenu dostane. Obě strany jsou vázány smlouvou se sankcemi, jedna že energii vyrobí ve sjednaný čas, druhá, že ji v ten samý odebere. Z popsaného je vidět, že takto lze tvořit smlouvy pouze s výkony zdrojů, které dokážeme spustit a odstavit v době, kdy to potřebujeme. To VTE(ani fotovoltaika) nedokáže, nicméně veškerá energie jimi vyrobená musí být za dotovanou cenu místním distributorem vykoupena.

Nahodilost výroby z VTE – větrné elektrárny vyrábí pouze v případě, kdy to větrné podmínky dovolí. Vzhledem k tomu, že toto takřka nelze pro dané oblasti větrných farem předpovědět a už vůbec ne odhadnout výkon jež v dané chvíli dokáží dodávat, nelze na jejich výrobu sjednávat odběrové diagramy. Objednaná energie tedy musí být stejně vyrobena ve zdrojích, které dokážeme ovládat, tedy ve vodních, uhelných a jaderných elektrárnách. Z instalovaného výkonu VTE může tedy provozovatel sítě počítat snad s 10-15%, kterými může vykrývat její výkyvy. Takřka všechno co tedy VTE vyrobí, jde takzvaně „do zdi“, je nevyužito, protože jejich nahodilá výroba se nesetká s poptávkou. Je nám tedy houby platné, že to byla energie vyrobená „čistě“, když jí nikdo nevyužil.

Vlivy

VTE také ovlivňují svým provozem své blízké i vzdálenější okolí a ačkoli to jejich stavitelé a provozovatelé neradi přiznávají, nejsou to vlivy zanedbatelné a teprve působením času a sběrem informací a zkušeností s jejich provozem, vycházejí najevo skutečnosti, že to zdaleka není tak nevinné zařízení, než na první pohled vypadá.

Na faunu a flóru – paradoxně v oblasti v níž se o jejich vliv ochránci přírody nejvíc strachovali se ukazuje, že živočichové se nepříznivým vlivům vyvolaným VTE dokáží vyhnout a rostlinám nevadí.

Na člověka – to už je jiná. Je něco jiného kolem VTE projet nebo na chvíli zastavit a pokoukat a něco jiného v jejich blízkosti žít. Jednotlivé vlivy jsem šířeji popsal níže v kapitole rizika.

Na krajinu – zde je vliv neoddiskutovatelný a na první pohled patrný. Stometrové tubusy věží a 35metrové rotorové listy jsou patrné na desítky kilometrů daleko. Konkrétní příklad: větrné farmy zbudované poblíž Rusové a Měděnce jsou zřetelně viditelné už od Loun což je od nich vzdušnou čarou téměř 40km. To, že v panoramatech zanikají původní přírodní dominanty je nasnadě. Všechno zaniká a ztrácí se mezi ohromnými věžemi.

Je libo fotečku Klínovce? Tak prosím.

Pohled z hráze Přísečnické přehrady, mezi první a druhou věží je původní dominanta krajiny, rotunda na Měďníku.

Dokončení