euro

Také se vám zdá, že přídomku euro se poslední dobu používá v množství větším než malém? Vše co se cítí být in, nebo by alespoň chtělo aby to tak bylo, euro někam vtěsná.

Třeba: práce u nás provedla firma Euromont, svinčík po nich uklidil Euroreal. Když jsme s přítelkyní hledali výrobce oken pro naši rekostruovanou chalupu, nabízeli nám eurookna. Nákladní automobily a autobusy musí splňovat normu Euro3 a více, aby mohly jezdit po eurozóně. Nedávno, při bloumání supermarketem jsem u jednoho regálu zjistil, že plastové obaly na dokumenty se zpevněným a perforovaným hřbetem, jež s kolegy v práci nazýváme lidově "šprcka", jsou vlastně euroobaly.

Fotbalisti už dávno nehrají Mistrovství Evropy, ale Euro, doplněné příslušným letopočtem. Bruselský úřednický moloch dal dokonce vzniknout novému lidskému rodu nekritických kývačů a přijímačů všeho evropského, tzv. eurohujerům. Přijde čas, kdy i my v této zemi budeme muset přijmout společnou měnu euro. Euro se tlačí zkrátka ze všech stran a mě je z toho někdy úzko.

Bojím se okamžiku, kdy třeba přijde ze školy můj malý synovec s brekem, že na tělocvik neměl ty správné eurocvičky, a tužka na kreslení taky nemá všechny europředpoklady. Euro jako by nahrazovalo podstatu věcí a podstatná jména vedle něho ztrácela svoji podstatu. Mohlo by to být také tak, že kteréhosi již zmíněného eurohujera napadne podstatná jména nahradit pro stručnost číselným indexem. Bude to vypadat třeba takto: Protože euro123 bylo málo posypáno eurem 32, zlomil si na něm Josef Novák v důsledku eura 620 euro 315. Až to někdo navrhne, pošlu ho otevřeným dopisem do eura154(doprdele).

Autor: Vladimír Šťastný | neděle 11.1.2009 18:20 | karma článku: 13,85 | přečteno: 1053x