- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mám dojem, že se dnešním moderním hladovkářům trochu vytratil smysl, pro který byl institut hladovky vymyšlen a používán. Jedním z neznámějších hladovkářů minulého století byl Mahátmá Ghándí, který takto bojoval za osobní svobody obyvatelů Indie. Ghándí měl ale to, co nynější hladovkoví trumpetové nejspíš nikdy mít nebudou a sice osobní charisma, obecnou známost své osoby díky které byly jeho činy vždy sledovány širokými masami ať už jeho příznivců nebo odpůrců a...především vůli a odhodlání dotáhnout svůj hladovkový pokus až do konce, tedy umřít hlady.
Poslední opravdoví hladovkáři, pokud mě má brožovaná paměť neklame, byli Irští příslušníci IRA v Britské věznici Long Kesh, kteří si takto chtěli vyvzdorovat statut politických vězňů a ač jich několik skutečně hlady zemřelo, svého cíle, díky neoblomnému postoji tehdejší ministerské předsedkyně Tchatcherové, nedosáhli. Nicméně před jejich pokusem je nutno s uznáním smeknout, byl myšlen smrtelně, a to doslova, vážně a jako takový byl asi poslední, který moderní dějiny protestních hladovek zaznamenaly.
Rádoby hladovkové pokusy dnešních šašků jsou skutečně k smíchu. Například tzv. řetězová hladovka, už nevím kvůli čemu. Dala příležitost všem možným exhibicionistům ale také politikům, kteří si začínali uvědomovat upadající zájem o své osoby, aby si zalezli do vystavené klece a tam několik minut trýznivě, veřejně pohladověli. Mimo své sebeprezentace a těch několika minut domělé slávy to ale neznamenalo samozřemě nic.
Ačkoliv se mi plíživý návrat komunistů k moci taky nelíbí a studentský postoj je mi sympatický, myslím, že v podobě hladovky nezvolili ty nejlepší zbraně. Nebylo lepší a jednodušší jít k volbám a ty bolševiky nevolit?
Další články autora |
Hoření, Ústí nad Labem - Ústí nad Labem-centrum
2 760 000 Kč