Pražák na Šumavě ... stěhování

Ono otřepané, raději vyhořet než se stěhovat, znáte snad každý. A téměř každý s tím souhlasí. Já jakožto Pražák s tím souhlasím jen z části. Nejhorší je, když se stěhuješ po krátké chvíli od holky, kterou jsi miloval ...

"Vidíš ho, to je ten co se stěhuje od tý z prvního patra! Já ti to říkala, že ještě včera jsem tam viděla tu jmenovku a dneska už je tam zase ta původní. Voni jdou vod sebe, to víš že jo..."  slyšel jsem nechtěnou drbárnu dvou "seriozních" dam, když jsem se táhnul asi s tisící taškou plnou věcí, které jsem čtyři měsíce neviděl.

Proč některý lidi žijou životy druhých? Proč pořád hltají to, co vidí vedle, slyší tam či onde, čtou v těch nesmyslnejch bulvárních plátcích???

Není přeci nic lepšího než žít SVŮJ život a ne život někoho jiného. Nejsem si jistý, jestli se to týká jen mojí a starší generace… snad ale i mladší umějí tuhle pohodlnost přijmout za svou. Je mi těch lidí líto.

V "minulém životě" mi kdysi tchyně řekla jednu nezapomenutelnou větu: " co tomu ale řeknou sousedé?"  Víte co jsem jí na to odpověděl? Že je mi to naprosto jedno! "Víš Evo, já přeci nebudu žít podle sousedů, vychovávat syna podle někoho jiného… maximálně se umím na někoho podívat a zkusit napodobit to co se mi na jeho chování, stylu líbí“…

Asi jsme pořád ještě manipulovatelní to ano, ale že by až tak moc? To se mi nechce věřit… Asi se pohybuju mezi lidmi, kterým to tolik na mozek nesedá, a jsou svoji, mají svůj názor a to je dobře…

A tak jsem ty dvě drbny, stařenky nechal na pokoji. Dělal jsem, že jsem to neslyšel, pozdravil jsem je, pousmál se na ně a to bylo vše. Myslím, že koukali, jak jsem v pohodě a oni vlastně očekávali, že budu naštvanej, snad uplakanej, zlomenej…

Dámy! Mám pro vás vzkaz: bolí to, mrzí mě to, bude to chvíli trvat, než se to přesune z jedné části hlavy do sekce "vzpomínky na Zrzku a Cipíska vždy s úsměvem", ale vždy to bude moje hlava a do tý, vy mi neuvidíte... 

První nov v novým bytě. První noc, kdy nemůžu nic najít, přestože jsem to balil já! Ale prostě to tu není, sakra kde to je???

Jsem vorvanej, píšu z posledních sil. 

Přeji vám, ať máte kolem sebe lidi, kteří žijou svůj život, mají svůj názor a jsou normální…

Dobrou noc, váš Pražák s vybitýma baterkama po stěhování 

"Život plyne dál, nechci promarnit ho v jistotách, když bych na břehu stál, radši stokrát bych si na dno sáh, sám si píšu scénář svého osudu…“