Když se naskytne téma diskuze "trestu smrti", pak se zaobírám otázkou jaký má pro odsouzeného tento eliminační akt výchovný počin? Faktem je, že nemohu na žádný přijít.
Pomineme-li, že tzv. "trest smrti" je eliminační prostředek pro likvidaci nevhodného jedince ve společnosti, nastává otázka kdo ponese odpovědnost za porušení tzv. "Listiny základních práv a svobod". Chceme-li, aby tyto listiny zůstaly nadále platným kodexem demokratického státu. Je nasnadě, že ten kdo schválí a vykoná exekuci na životě člověka se stává vrahem a tudíž je vinen z hrdelního zločinu, byť je ratifikován státem.
Myslím, že nejprve bychom si měly vysvětlit ona dvě slova "trest a smrt".
- Trest je preventivní sankce, jejíž prvou a hlavní úlohou je ve viníku vzbudit "morální chování jedince ve společnosti" , tzv. nápravným efektem. Známe např. trest peněžitý či majetkový, vazební a dříve velmi využívaný i útrpný... Ovšem trest má také ostatní varovat co je čeká, pak-li že překročí rámec zákonů dané společnosti.
- Smrt člověka je následné ukončení života, ať už přirozeným či násilným činem. Jednotlivci tak následkem selhání některých důležitých životních funkcí způsobí kolaps neslučitelný se životem.
Když spojíme tato dvě slova vznikne pojem, který nemá podstatu oné myšlenky.
neboť "trest smrti" lze zpochybnit jako trest. Proč? Protože po vykonané exekuci na hrdle odsouzeného, nemůžeme s jistotou potvrdit, zda se dostavil kýžený výchovný efekt, tudíž nelze tento eliminační způsob nazývati trestem. Ovšem má-li mít "trest smrti" pro odsouzeného výchovný efekt, pak nevíme jaký, neboť skonavší nám to už s ohledem na úmrtí nesdělí?
Tak nevím, je "trest smrti" opravdu trestem?
Má-li to být ovšem výstraha, že tak může dopadnout každý, kdo se zprotiví vůli moci je tato exekuce nemorální, ba přímo vražedná. Jak se říká "Žij, a nechej žít". Pak-li, že právo začne zabíjet, svým způsobem zabíjí taky sebe a stává se onou pověstnou sekyrou v rukou mocných!
A co vy? Jaký máte názor na popravu jakožto prostředek aktu ,,spravedlnosti"?
