Machinamentum aetas - Medulla

Nyní jedna z mých starších veršovánek, která je spíše malou hádankou spojenou se zamyšlením se nad pomíjivostí...

 
 
 
Znám jedny hodiny
jako pěst velké jsou,
znám jedny hodiny,
jenž závaží nenesou.
Však bijí a bijí a čas nám měří.
 
 
Až jednou utichnou,
pak nic je nevzbudí,
až jednou utichnou
jen krátce zastudí.
Čas míjí nás míjí a každý mu věří.
 
 
Znám malé hodiny
co lásku skrývají,
znám malé hodiny
co rozum motají.
A burácí, šeptají jak hadí tvor v ráji.
 
 
Ten čas je jediný,
který nám uniká,
ten čas je jediný
co mládí polyká.
A tají nám tají, kdy konec změří.

Autor: Vladimír Řehák | neděle 23.11.2014 13:40 | karma článku: 6,18 | přečteno: 267x
  • Další články autora

Vladimír Řehák

Buď nám Babiš milostiv!

10.2.2016 v 22:52 | Karma: 24,78

Vladimír Řehák

Nevěřím v Boha...

2.1.2016 v 19:00 | Karma: 13,54