Otázka se naskýtá, ba přímo hamletovská. Stojí oni o nás u nich, či stojíme o ně my u nás?
Islám. Co to je Islám? Především je to učení založené prorokem zvaným Muhammad, kterýžto byl politickým a náboženským vůdcem na počátku 7. století n.l. Slovo Islám znamená v překladu odevzdání se Bohu či ,,podrobení se" a nebýt toho, že zakladatel Islámu počal svými výbojnými nájezdy, jenž připomínaly spíše tradiční loupežné výpravy, které takto označil za svatou válku - Džihád zřejmě by se Islám nestal jedním z nejrozšířenějších náboženství světa. Bohužel tato válka s malými přestávkami nikdy neskončila, neboť podstatou této víry je její šíření jakýmkoliv způsobem. Tímto se toto vyznání nadřazuje nad člověka, tedy soudě dle výkladu je určen hlavně pro mužskou část věřící populace, kdežto ti ostatní, ať ženy či jinověrci se musí v zemích, kde tato víra dominuje podřídit jejím zákonům. Myslím, že tady bychom se mohli od Islámu inspirovat, aby i na muslimy osídlující stále více Evropu s křesťanskými kořeny byli uvaleny takové zákony, které by je v případě jejich nedodržování donutily k zamyšlení se o návratu do jejich původní vlasti. Souhlasím, že to není demokratické, ale obávám se, že právě tato demokracie, která umožňuje Islámu rozpínavost v evropských zemích, by nám či našim dětem mohla velmi rychle přerůst přes hlavu. A ač jsem pro svobodu slova, náboženského vyznání apod., pak narůstající obava z teroristických útoků radikálních islámských fundamentalistů, by nás měla donutit k zamyšlení, zda nepřehodnotit tyto svobody, a taky co nejvíce omezit účast na misích s vojenským zaměřením právě v zemích islámského světa. Evropa je novodobá Bastila, nenechme ji padnout!
