Ať žije Zeman!

Opět si studenti chtěli připomenout den oslavující Mezinárodní svátek studentstva na památném místě na Albertově. Ale ouha! Poprvé od sametové revoluce jim toto bylo upřeno, a to samotnou klakou z hradu.

Zeman, jehož loňská přítomnost při oslavách 17. listopadu dopadla katastrofální ostudou, a to před zraky vysokých činitelů ze zahraničí byla výstrahou pro letošní rok. Ovšem celé se to jaksi zvrtlo. Již jeho loňská památná věta ze 17. 11. 2014 ,,Nebojím se Vás, jako jsem se nebál před dvaceti pěti lety." byla vpichem do sršního hnízda a jasnou výzvou pro demonstranty. A letos? Letos je raději k pamětní desce ani nevpustil.

Demonstrující byli po loňské demonstraci posléze obviňováni z toho, že celou akci organizovalo americké velvyslanectví. Pravda těch konspiračních teorií bylo několik, ale tahle byla skutečně úchvatná. Co však bylo neuvěřitelné byl Zemanův výrok, o tom že 17. listopad 1989 ,,nebyla žádnou krvavou řeží", a to byla poslední kapka Zemanovi proslulé mystifikátorské fantazie.

Letos se Zeman poučil, a tak učinil to co shledal za nejlepší. ,,Nechal" prostřednictvím svolavatelky a ctitelky proputinovské ideologie Jeleny Vičanové uzavřít Albertov vůči případným organizovaným oponentům, a tak se poprvé od revoluce stalo, že se studenti nedostali tam, kam každým rokem směřovali jejich kroky. Vloni byli Zemanovi oponenti nazváni ,,řvoucím stádem", proč ne. Ne každý dokáže polknout hořkou slinu pravdy a prezident by musel polykat plnými doušky, ale jak všichni víme to není jeho oblíbená značka výčepní lihoviny. Zeman ,,sezval" jen ty, kteří měli zájem před a na tribuně oslavující pouze hradního pána přičichnout si v jeho alkoholovém oparu s davem patolízalů včetně masokostní Martina Konvičku. ,,Rozdal" zelené karty, transparenty, kteréžto oslavují jeho osobu a nikoliv památný 17. listopad, aby si zajistil své ,,řvoucí stádo", jejichž křik bude lahodit jeho slechům.

Avšak celé mi to připadá tak nějak podivné. Že by podobnost s loňskými konspiracemi vůči demonstrujícím byla čistě náhodná? Kdo ví, čím nás opilec z hradu příště překvapí.