17. listopad.

Srovnání či vyrovnání, nevidím v tom žádný problém nebo rozdíl, to si najdou historici až po létech, to už tu nebudu a bude mně to jedno!

Předlistopadová a polistopadová éra měla a bude mít své klady i zápory, to asi berou všichni, jen ročníky později zrozené nemají srovnání, to beru! Taky nevím, jak bylo za 2. světové války a krizi v roce 68, byl jsem dítě! Tahal jsem kačera! Možná, bych ho měl tahat dodnes v nějakém ústavu! Ale tahám ho celý život se sebou, no asi každý. Jen jsem o dost starší a možná zkušenější, možná! 89tý byl hektický podzim nebo i zima, Praha pobláznila celou republiku, fandil jsem tomu, v Ostravě to vypuklo až za pár dní, ale to nabalení těch lidí do Občanského Fora a nesolidnost a nemorální jednání mne rychle vrátilo zpátky, už ten název hovořil za vše!! Mluvit za občany státu, to si nesmí nikdo dovolit, já jsem nebyl ovce, která by se nechala zastupovat někým, kdo si myslel, že je ten vyvolený, to ne! Chodil jsem v mrazivých podvečerech na manifestace OF na náměstí Lidových Milicí, dnes Masarykovo. To co jsem tam slyšel a neustálé opakování frází, které si přivezli i pomocníci z Prahy, to byla únava! Že se něco změnilo je jen dobře, to souhlasím, nemám s tím problém! Ale ta doba s paní Kubišovou na balkoně nebyla tak čistá, jak si můžeme představovat, už se připravovaly v zárodcích privatizace a různé převody peněz, nebyli to jen jakoby komunisté, bylo to OF a pak nástupce ODS, že se na ně nabalili další, to je celkem přirozené. Byla to fakt zvláštní doba, Němci utíkali z Německa, Rusi se vraceli do Ruska, Rumuni přicházeli do Československa! Kusyn odcházel do kytek, onemocněl rakovinou, velice vážně, ale byl jsem tak nasranej, tak jsem nasral i tu rakovinu, asi jo, jsem tu pořád! Ten nahoře mne ještě nechtěl, třeba to ještě nebylo zapotřebí, asi jsem nebyl zvanej!! Děti mne potřebovaly, já je taky, jsem rád , že jsem tady!!! To jen k dnešnímu svátku, přeji vše nej, netrápí mne to. Co víc si přát, asi nic, tak končím, no co,