Zdeněčku, co nám to jenom děláte…?

Není před nimi úniku. Mluví na vás z rádia, vidět je můžete v televizi, vyskakují na vás ze stránek internetu. Reklamy. Reklamy se Zdeňkem Pohlreichem…

.

Konkrétně mám na mysli současnou sérii reklam natočených se spoluúčastí Zdeňka Pohlreicha na řetězec Kaufland, respektive na produkty z něho pocházející. Je mi jasné, že ve všem hrají roli peníze a asi i sponzoring Pohlreichových televizních pořadů ze strany právě Kauflandu, přesto se divím tomu, že takový doslova guru gurmánské scény a člověk, který ve všem lpí na čerstvosti a kvalitě surovin, ze kterých vaří jak on, tak se z nich vaří v jeho restauracích, může snad beze studu lákat nás, spotřebitele, na zboží právě z Kauflandu.

 Místo toho, aby z pozice uznávaného arbitra na skutečnou kvalitu výchozích surovin pro vaření, takovou „nekvalitu“, jakou zejména v poslední době Kaufland nabízí, přibil stovkami hřebíky na pranýř, jak by si zasluhovala, udělal smlouvu s ďáblem a tuto nepěknost vynáší do nebe.

Nevím, jak to vypadá v ostatních pobočkách, ale v té, u které nedaleko bydlím, totiž na pražském Jarově, asi pan Pohlreich nikdy nebyl.

Kdyby ano, tak by snad nemohl myslet ani trochu vážně své vychvalování čerstvosti a kvality potravin z tohoto řetězce.

Když si vezmu třeba zeleninu a ovoce, jde o naprostou katastrofu. Ano, je moc pěkné, že se v našem Jarovském dolíčku sežene i nějaké to exotické ovoce, nebo zelenina, občas s názvy, které je třeba si dohledat na netu, co je mi to ale platné, když tam narazím na X – přepravek s obyčejnou cibulí, ve kterých se však nenachází cibule, ale shnilá a absolutně nepoživatelná směs slupek a smradlavých dužin.

Nebo saláty, ať už ledové, nebo římské, nebo jakékoliv. Už několikrát se mi stalo, že jsem tam zakoupil na první pohled slušně vypadající hlávku salátu, abych pak po příchodu domů a rozkrojení zjistil, že jsem si za nemalý peníz koupil shnilé jádro salátu a jako bonus několik červů…

Proč proboha nákupčí spolupracuje s dodavateli, kteří mají tu drzost a dodávají do Pohlreichem vychvalovaného Kauflandu takovou hrůzu? Kde je ta čerstvost a kvalita?

Kde je kvalita onoho řetězce, kde není, kdo by doplňoval zboží do regálů, takže tam stojí i zboží vyžadující chlad, několik hodin na paletách v uličkách, které se tím pádem stávají s vozíkem skoro neprůjezdné? Kde je kvalita řetězce, kde z cca 10-ti (a více) pokladen jedou jen tři, když je štěstí, tak čtyři, takže ve frontě strávíte pomalu stejně času, jako samotným vařením?

Podle hlášek od některých mých známých, kteří navštěvují jiné provozovny řetězce Kaufland, je jinde situace naprosto totožná. Když už narazíte náhodou na nějakého „doplňovače“, často vám nerozumí na co se ho ptáte, co hledáte, protože to je Ukrajinec (nic proti Ukrajincům), protože jen ti jsou asi jedni z mála těch, kdo je za peníze, které „špičkový“ řetězec Kaufland svým zaměstnancům dává, ochoten pracovat.

To ani nemluvím o některých prodavačkách u pultů, nebo i za kasami, které jsou také ukrajinské národnosti, a proti těm některým konkrétně už tedy něco opravdu mám.

Nepříjemné až hrůza, neochotné, dokonce u nás na Jarově, u pultu s lahůdkami máme jednu, která je doslova drzá jako opice. Když si přejete nakrájet nějaký salám, který jí v nakrájené formě právě došel, není ochotná udělat ty čtyři kroky ke kráječi a těch mizerných 20 deka vám nakrájet, protože „… prostě dóšel, pane!“, i když ten samý salám má u levé ruky ve formě půlky šišky. A tak na vás začne vřískat, že snad nerozumíte „čééšsky“, když nerozumíte tomu, že musíte přijít za dvacet minut až půl hodiny, a když se ohradíte, že jako sorry, ale že jste na řadě nyní a nehodláte zbůhdarma bloumat po tom krámu hrůzy, než si milostivě najde někdo čas a ten lovečák dokrájí, už na vás ani neřve česky, ale vezme si na pomoc svůj rodný jazyk…

Chápu, že pan Pohlreich nemůže za každou nánu, co si nevidí do úst a slovní spojení – náš zákazník - náš pán, ještě nikdy nezaslechla. Na druhou stranu si mohu ukroutit hlavu nad tím, že člověk, který ve svém pracovním životě prošel tímto -

od června 2008 – ristorante Divinis

od května 2007 hotely Imperial a Metropol, šéfkuchař

2004–2007 hotel Prague Marriott, šéfkuchař a odpovědný vedoucí pro restaurace Marriott a Renaissance

2002–2004 hotel Renaissance Praha, šéfkuchař

1998–2002 hotel Radisson SAS Praha, šéfkuchař

1996–1998 hotel Villa Voyta Praha, šéfkuchař

1993–1996 hotel Renaissance Praha, sous-chef

1991–1993 restaurace La Guillotine, Adelaide, Austrálie, šéfkuchař

1990–1991 restaurace Het Schellinkje, Meppel, Nizozemí, šéfkuchař

… má zapotřebí spojovat své slavné jméno s řetězcem, kde klape jen máloco, a kde se o skutečné čerstvosti zboží, jeho kvalitě a kvalitě jeho personálu, nedá mluvit ani omylem.

Někde jsem četl, že reklama nesmí být lživá. V tom případě nechápu, jak to, že ještě tu Pohreichovu reklamu na Kaufland nikdo právně nenapadl, protože je lživá od prvního písmene až po to poslední.

.