Z hlouposti může vzejít zase jen hloupost…

Stejně, jako z něčeho špatného nemůže nikdy vzniknout nic dobrého, nemůže ani z něčeho hloupého vzniknout něco, co by bylo ku prospěchu. No, myslím, že nás jako civilizaci čekají ,,veselé“ chvíle…  

Není to tak dlouho, kdy jsem viděl jeden výjimečně dobrý americký film. Nejdříve se tvářil vážně, ten film jako, potom ukázal svou docela ztřeštěnou podobu a nakonec vyplavil hořkost do hlavy i na jazyk, když si člověk uvědomil, že náš svět spěje přesně tam, kam ho poslali tvůrci onoho filmu.

Bohužel si nemůžu zaboha vzpomenout, jak se ta komedie jmenovala, ale nastíním Vám, o co v ní tak trochu šlo.

Byl to příběh mladého amerického vojáka – posledního pěšáka, který toho, když se stála fronta na chytrost, moc nepobral. Pokud si vzpomínám, tak snad dokonce udělal nějaký průšvih a protože jeho nadřízení potřebovali najít „dobrovolníka“, který by byl ochotný podílet se na pokusu o zmrazení a tím cestu „do budoucna“, dostal nabídku/rozkaz, kterou nemohl odmítnout…

Jak to chodí, vojáčka sice zmrazili, uložili do nějakého skladu, ale po letech se na něj zapomnělo. Úplnou náhodou se „probudil“ až po X-stovkách let (už si nevzpomínám přesně o kolik) a zjistil, že svět, do kterého se najednou dostal je nějaký „jiný“…

Všude hory odpadků, lidé, totálně líní a neskutečně blbí, trávili všechen čas před něčím, co bylo následovníkem dnešní televize. Bavili se sledování pořadů tak stupidních, že ani v TV NOVA ještě neměli odvahu si na něco takového jen vzdechnout (zatím…).

Nejoblíbenější soutěž byla ta, v níž vyhrál ten, kdo dokázal nakopnout (udeřit, zmáčknout, chytit) soupeře nejvíce a nejoriginálněji do (dámy prominou) „koulí“, což mohli diváci sami ovlivnit svými ovladači (pokud si správně vzpomínám). Šlo tedy o soutěžící pány, to se rozumí samo sebou.

Presidentem USA byl zvolen muž, který toho uměl jen o málo více, než jsme zvyklí požadovat dnes od cca šestiletých dětí. A i tak byl hodně vysoko nad zbytkem populace…

Onen hlavní hrdina, „zmrazený“ voják, který byl ve své (v naší) době zářným exemplářem hlupáka, byl najednou v takovém světě génius, nad kterého nebylo na celé planetě rovno. Samozřejmě, že ona komedie dopadla tak jako dobře – začal uplatňovat svůj intelekt, a svět byl na poměrně dobré cestě alespoň malinko se dostat tam, kde jsme dnes my…

Proč Vám tohle všechno píšu?

Protože mám tak trochu obavu, že to s naším světem fakt půjde přesně tímhle směrem.

Začínáme považovat za normální, že nás televizní stanice krmí totálně debilními a stupidními soutěžemi, ve kterých exhibuje pár excentrických individuí, které se snaží přesvědčit okolí i sami sebe, že jejich hloupost a nenormálnost je normou.

Soutěže, ze kterých se divák nemá možnost absolutně o ničem poučit, jakkoliv se vzdělat, soutěže, které jdou na ruku pubescentům a jejich nevyzrálým manýrům, přestože populace stárne.

Jsme krmeni filmy, které nás poučují o tom, jak fungují zákony a pořádek někde v USA, přestože bychom potřebovali vědět, jak fungují (respektive nefungují) tyto pravidla u nás. Jsme oblbováni selankou a stupidními příběhy, ve kterých si americký borec, případně borkyně, dokáží poradit i s tou nejzákeřnější katastrofou – a potom přijde někam na politický meeting nějaký jouda s bouchačkou a je vymalováno…

Lidé přestávají číst knihy, umrtvují tak svou fantazii, která je při čtení potřeba a která nám dokáže v našich představách vykreslit děj o kterém právě čteme. Místo toho hltáme už zpracované a mnohdy pokřivené informace, ať jde o film, zpravodajství nebo rady o tom, jak bychom měli žít, abychom byli „cool“.

Dobrovolně se stáváme ovcemi, které si říkají, že ten bordel okolo nás uklidí někdo jiný a on zatím ten bordel roste a stává se součástí našeho světa.

A my?

My si na to zvykáme a přestává nám na tom cokoliv vadit.

Zvykáme si na ožralé moderátory, viz Leoš Mareš v ranním éteru a nenajde se nikdo kompetentní, kdo by s takovou dávkou hlouposti a nebojím se říct – drzosti, zatočil, jak by se slušelo. Tací exoti hňácají názory a postoje dnešních mladých, kteří v nich vidí vzory.

No potěš koště…

Pak se asi ani nebudeme divit, až se jednoho dne probudíme, v ruce něco jako dálkový ovladač, a budeme na něm ze všech sil tisknout tlačítko, kterým se kope nežádoucí soutěžící co nejbolestivěji do kulí.

Vždyť je to přeci sranda, nebo ne…?

P.S.- Vzhledem k tomu, že jsem si poměrně dlouhodobým zkoumáním ověřil, že do diskusí pod moje články přispívají z 99% lidé, kteří pravděpodobně trpí tu těžší, tu lehčí formou vrozeného, nebo časem získaného kretenismu (to nemyslím jako urážku, ale pouze jako medicínský termín), rozhodl jsem se (už poněkolikáté), že opět využiji svého práva a jediného biče, který na tato neslušná a drzá zvířátka mám, a na nějaký čas jim neumožním přístup do výběhu. Normálním čtenářům a diskutérům to vadit nebude, protože stejně do „mých“ diskusí většinou nechodili a ti zbylí, ať se klidně ze svých klecových lůžek jdou projít někam jinam .

Hezký den.

Doplněno dne 14.1.2011 -

P.S. č.2 : Vzhledem k tomu, že s textem výše uvedeným mají někteří lidé problém, rozhodl jsem se ho upravit a předkládám ho tedy znovu a v, jak doufám, srozumitelnějším znění. Vzhledem k znění kodexu blogera zde zanechávám i původní znění mého textu. Nyní už však tedy ,,nový" text:

... Vzhledem k tomu, že jsem si poměrně dlouhodobým zkoumáním ověřil (což je můj osobní názor, k němuž nemusí nutně dojít nikdo další), že do diskusí pod moje články přispívají z 99% lidé, kteří pravděpodobně trpí tu těžší, tu lehčí formou vrozeného, nebo časem získaného kretenismu (to nemyslím jako urážku, ale pouze jako medicínský termín), rozhodl jsem se (už poněkolikáté), že opět využiji svého práva a jediného biče, který na tato neslušná a drzá zvířátka mám, a na nějaký čas jim neumožním přístup do výběhu. Normálním čtenářům a diskutérům to vadit nebude, protože stejně do „mých“ diskusí většinou nechodili a ti zbylí, ať se klidně ze svých klecových lůžek jdou projít někam jinam .