Pokrytecké reakce (nejen) francouzských politiků…

Zločin, ke kterému včera došlo v Paříži je samozřejmě neomluvitelný, část viny za něj ovšem nesou i ti, co dnes pláčou nad rozlitým mlékem…

Je to tvrdé, ale je to tak. Byli to právě politici, kteří svými rozhodnutími v nedávné i dávnější minulosti zapříčinili zavádění imigrační politiky tak měkké a tak krátkozraké, že se jednomu nechce věřit, jak se mohou logickému a krvavému vývoji divit. Nejprve si pouštěli ze všech možných stran do vlastní země lidi s islámským vyznáním, u kterých bylo jen otázkou ne zda, ale kdy začnou násilím přizpůsobovat život ve Francii svému pokřivenému pohledu, a dnes se diví, že k tomu skutečně došlo...

Kde byli politici, kteří dnes transparentně truchlí nad mrtvými z pařížské redakce, když jejich vlastní občané – rodilí Francouzi, na všech možných demonstracích dávali najevo, že nesouhlasí s přílivem islámských imigrantů do své země?!

Co dělali v minulosti proto, aby k takové tragédii nedošlo? Osobně mám pocit spíše takový, že dělali všechno možné, aby k ní došlo…

Abych ale nekřivdil jen francouzským politiků, podobě přistupují v drtivé většině k problematice postupné, nebezpečné a plíživé islamizace Evropy politici z celé EU, a to napříč všemi členskými zeměmi.

Ve jménu lidských práv, na která islámští radikálové prdí, jako na placatý kámen, ve jménu snad ještě neuskutečnitelnější vize, než je komunizmus (a ten je nějaký prevít…!), totiž multikulturalismus, hlásají politici hesla a uznávají zákony, které jsou jednoznačně proti lidem v Evropě, proti zájmům svých voličům.

A pak bum, Paříž byla první, když nepočítám Londýn a Madrid s jejich pumovými útoky z nedávných let.

Měli bychom se z toho my, kteří ZATÍM nemáme ve své zemi s podobným radikálním zlem až takové problémy, poučit, a dbát na to, aby naši politici, kteří nás mají zabezpečit dobrými zákony a zdravou imigrační politikou, nebyli stejně pitomí, jako byli a jsou ti, kteří si dnes, jinde v Evropě, kde mají už pomalu za každým druhým stromem přistěhovalého muslima, pokládají tu nejpitomější otázku, jakou si dnes mohou položit, a sice  – „…jak se to mohlo stát…?!“