Opravdu je nutno pomáhat všem lidem v nouzi, pane Reichele…?

Se zájmem jsem si přečetl článek kolegy blogera Reichela, v němž rozebírá naši nepěknou českou povahu, naši údajnou neochotu pomáhat lidem v nouzi, a v neposlední řadě naši malost…

Pan kolega Reichel se ve svém článku pohoršuje nad tím, jak my, Češi, například reagujeme v diskusích. Prý jsme většinou negativně naladění, prý urážíme své názorové oponenty, místo toho, abychom se bavili věcně, vstřícně, a pozitivně.

Dovolím si tedy se nyní obrátit přímo na pana Reichela…

Vážený pane Reichele, zajímalo by mě, jakou formu musí člověk použít, abyste jeho případnou kritiku nepovažoval za urážku. Mám trochu pocit, že z příkladů, které uvádíte ve svém blogu, Vám vadí už jen to, když někdo stojí ve svém názoru zcela na opačném pólu, než stojíte Vy. Stačí, aby člověk dal najevo, že je názorovým souzněncem pana prezidenta Zemana (možná se budete divit, ale k těm já rozhodně nepatřím, což Vám zde může potvrdit většina lidí, co mě znají delší dobu…), nebo že cítí jistou obavu z přílivu uprchlíků, a už jej asi považujete za hulváta. Pohoršujete se nad tím, že lidé nesouhlasící s přílivem islámských uprchlíků do našich životů, vynalezli slova, jako jsou „sluníčka“, „dobroserové“ „vítači“, „havloidi“ atd.

Víte, mám pocit, že Vám nějak uniká fakt, že lidé, kteří spolu nějakým způsobem komunikují, musí se nějakým způsobem rozlišit – když už jsou odlišné jejich názory. Dejme tomu, že slovo dobroserové je za hranou, ale co je vulgárního na těch ostatních slovech? Děláte, jako by si lidé, kteří jsou na opačné straně, brali nějaké servítky. Jak by se tedy podle Vás měli lidé, mající obavy z přílivu uprchlíků v diskusích vyjadřovat o těch, co ty obavy nesdílejí? Měli by zásadně používat slovní spojení, jako „…vy, kteří souhlasíte s přílivem uprchlíků do Evropy, a kteří nemáte ani trochu obavu z problémů, o kterých si myslíte, že z toho faktu plynou“…?

Není daleko rychlejší, trefnější a praktičtější napsat slova – „…vy, sluníčkáři“, „…vy vítači“?

No nic, nechám stranou problematiku oslovování v diskusích a pokusím se rozebrat další Vaše myšlenky, prezentované ve Vašem článku…

Píšete v podstatě to, že je hanbou nepomáhat lidem v nouzi. S tím by se i dalo v zásadě souhlasit, ale...

Ale opravdu si myslíte, že je povinen člověk pomáhat nad rámec svých možností, pomáhat tehdy, kdy mu hrozí evidentní nebezpečí? Já se domnívám, že v takovém případě člověk pomáhat povinen není. Člověk má především určité povinnosti vůči své vlastní rodině, vůči svému městu, vůči svému národu, vůči své vlastní zemi. Pokud by se Vaše teze o nutnosti pomáhat všem v nesnázích vzala prakticky, kam byste chtěl umístit ty stamiliony trpících, kteří v současnosti na celém světě žijí? Jak byste si představoval praktickou stránku uživení takového množství lidí, jejich zaměstnání, zabezpečení jejich sociálních jistot v Evropě?

Možná se domníváte, že my, Češi, se nemusíme vlastně vůbec vzrušovat, když (zatím) k nám míří jen mizivé promile z počtu uprchlíků, atakujících ostatní Evropské státy. Víte, já mám pocit, že jsme to právě spíše my, odpůrci přijímání uprchlíků, kteří uvažujeme mnohem více „evropsky“, než je tomu u Vás, kteří byste vítali jedna radost.

My, „nevítači“, si totiž dokážeme představit, jaké problémy, rizika a nebezpečí z takové doslova invaze do Evropy budou zanedlouho citelné v celé, nyní propojené Evropě. Jste to spíše Vy, „vítači“, kteří přemýšlíte jen v rámci našeho malého českého dvorku, nebo se mýlím…?

Opravdu si myslíte, že pokud se dostane například sousední Německo do potíží, že se nás to v Česku nebude týkat? Opravdu věříte tomu, že se riziko mezinárodního terorismu zastaví na našich hranicích, a dál nepůjde?

Z Vašeho článku na mě doslova čiší pohrdání a odplivnutí si před lidmi, kteří tolik klidu, jako máte možná Vy sám, v duši nemají. Jako byste trochu zapomínal na fakt, že právo na obavy z něčeho, čeho se Vy sám nebojíte, právo na odlišný názor, než máte Vy sám, patří do základních práv využívaných v demokracii. Osočujete druhé z hulvátství jen proto, že ti druzí mají strach z toho, aby to za chvíli nevypadalo v celé Evropě stejně, jako je tomu například na předměstích Paříže, nebo Bruselu. Píšete, cituji – „…Říká se, že moudřejší ustoupí. Ale pokud všichni moudřejší ustoupí, budou si blbci dělat, co se jim zachce.“

No, nevím rád bych se Vás zeptal, koho jste těmi blbci myslel. Pokud tomu dobře rozumím, tak asi ty, kteří stojí názorově proti Vám, - myslí si něco jiného, tak jsou to blbci…

Fakt se domníváte, že tato myšlenka koresponduje s Vaší snahou tvrdit všem ostatním, jaký jste slušný člověk, a jak Vám bude stačit, když se k Vám budou chovat lidé stejně, jako se chováte Vy k nim…?

Víte, viděno tímto prizmatem, byl byste zase blbec Vy pro všechny ostatní, co jsou názorově jinde, než Vy…

A jsme tam, kde jste byl Vy na začátku svého článku – pohoršujte se nad tím, že prý Vás „nevítači“ urážejí, a vidíte, oni se vlastně k Vám chovají pouze tak, jak se chováte Vy k nim…

To se nám to hezky sešlo, že ano?

Píšete, že budete s odpuštěním „srát“ tolik dobra, co jen z Vás vypadne.

Když použiju Vaší terminologii, klidně si serte dobro, pane Reichele, ale buďte tak hodný, a neserte se do práv druhých na vlastní, opačný názor, než máte Vy sám…