Bez sociálního státu bychom byli také atraktivní destinací pro imigraci, ale úplně jiných lidí.
Pro nás je Islám něco divného až negativního, protože není založen tak volně jako křesťanství a tamní kultura nezažila žádné osvícenství, kulturní a sexuální revoluci v evropském duchu.
Jak napsal Ludvig von Mises:
Dnes jsou takovými mrtvými náboženstvími islám a judaismus. Svým přívržencům nenabízí nic jiného než rituál. Jsou seznamem předepsaných modliteb a svátků, jídel, obřízky a tak dále, ale to je vše. Nenabízejí žádnou potravu pro mysl. Jediné, co učí, jsou formy a externí pravidla. Své přívržence uzamykají do klece z tradic, v níž se dá sotva dýchat, ale pro duši nemají žádné poselství. Potlačují ducha, místo aby ho pozvedaly. Po mnoho století se v islámu ani v židovství neobjevil žádný nový myšlenkový proud. Dnes je židovské náboženství právě takové, jako v době, kdy byl sepsán Talmud. Islám se nezměnil od doby, kdy se Arabové vydali na svou dobyvačnou výpravu. Jejich literatura a filosofie stále opakují staré myšlenky a neprorazily mimo okruh teologie. Člověk v nich marně hledá reformátory a hnutí, jaké západní křesťanství vyprodukovalo skoro v každém století. Udržují svou identitu pouze tím, že odmítají všechno cizí a „odlišné“ tradicionalismem a konzervatismem. Pouze tato nenávist ke všemu cizímu je čas od času vyprovokuje k velkým činům. Všechny nové sekty a všechny nové doktríny, které v nich tu a tam vznikají, jsou pouhou ozvěnou tohoto boje proti všemu cizímu, všemu novému a proti nevěřícím.
