Očkovat se, nebo neočkovat…?

A je to tady zase. Obvyklá podzimní „nalejvárna“ o tom, jak je důležité nechat se očkovat proti chřipce. Jenže my, Češi, jsem bestie nevěřící, a hlavně farmaceutickému průmyslu nepřející…

Čím to je, že u nás nekvete pšenka jehle a vakcínám tak, jako je tomu (prý…) v jiných zemích západního světa? Proč lidé v tuto dobu, která je prý k očkování nejvhodnější, na toto kašlou?

Omlouvám se, ale přijde mi jako pitomec ten, kdo se tomu snad diví. Ukažte mi jeden jediný příklad něčeho, co pakliže vypadá jako „nalejvárna“, a to očkování se tak opravdu tváří, co u nás funguje? Do lidí je horem dolem tlačeno bez čeho nemohou být, je jim doslova lháno co všechno je garantováno, a výsledek?

Ani tu pitomou flašku rumu si nemůžete v tomhle státě koupit bez toho, abyste si připadali jako ruský důstojník, hrající ruskou ruletu. Znám spoustu lidí, kteří se očkovat nechali, a netrvalo dlouho,  dostali takovou hnusnou chřipajznu, jakou ještě v životě ne. Kolik z nich asi zajímalo vysvětlující kecy o tom, že „některý“ organismus reaguje na očkovací látku poněkud „nestandardně“, a že aktivní látka v séru prostě na někoho z nich má takový dopad?!

Kolik z nich se asi nechá znovu očkovat, když jim bylo původně slibováno, že protože jsou lidmi ve středním a produktivním věku, ochrání je očkování před chřipkovým onemocněním, tím pádem před výpadkem z pracovního procesu, přičemž ale výsledek byl právě opačný – onemocněli?!

Další skupina lidí se domnívá, že látka je neúčinná, že jde v podstatě jen o nějaké to placebo, jen když farmaceutické společnosti prodají iluzi. Může se někdo takovému názoru u nás divit? Vždyť jsme podváděni na každém kroku, každý den musíme být obezřetní, abychom neskočili na lep nějakému vychcánkovi, co má jediný zájem – vydělat na nás co nejvíce peněz, a to co nejsnadněji, a pokud možno bez nutnosti cokoliv nám poskytovat na oplátku.

Jak máme věřit nadnárodním společnostem, co už tolikrát ukázaly, jak to ve skutečnosti s lidmi myslí…?

My Češi jsme možná Švejkové, ale nejsme blbci. Zkušenosti nám velí nevěřit nikomu a ničemu. Není to naše vina.

Já osobně to spíše považuju za vzácnou vlastnost, která nás ještě drží nad propastí debility dnešního divného světa. Pro mě osobně není vůbec měřítkem a důvodem pro očkování nějaké hausnumero, které si nějaký statistik vycucal z palce u nohy, a které tvrdí, že všichni v okolních státech berou očkování mnohem vážněji než my.

Ať berou, když věří.

Tady se také předkládaly k uvěření bludy o nakažlivých okurkách ze Španělska, které v tom tehdy ale byly nevinně. Předkládaly se tady katastrofické vize světa s nemocí šílených krav, s drůbežím morem, i prasata údajně kosila chřipka – ve skutečnosti však u nás kosí prasata se stoprocentní úspěšností dotační politika EU…

Pokaždé se ukázalo, že to všechno bylo tak trochu jinak, že státy utratily miliony a miliony za zbytečné vakcíny. Největší nebezpečí pro naši budoucnost představuje EU, proti debilitě jejího vedení ale žádná vakcína neexistuje.

A to je možná to, co my Češi tak nějak podvědomě cítíme…

K článku můžete diskutovat ZDE