Noc Rudých noků…

Zdrastvujtě, tavarišči! Posaďte se, situace je vážná. Ne, že bychom si s ní neuměli poradit, ale budeme muset zkonsolidovat své síly, naše uvědomění a boj napřít pevněji naším směrem…

.

Asi se ptáte, co více byste mohli vy, chrabří blogeři a bojovníci za naši rudou věc, na svých pozicích udělat. Věřte, soudruzi, že toho není málo. Bohužel dochází k tomu, že vaše snaha o propagaci naší pravdy nemá takový účinek, jaký by bylo třeba.

Například ty, Jaromíre, proč už nepíšeš v naší věci na nejčtenějším portále vaší země? To jsi se zalekl možnosti odhalení původu výše tvé karmy? Co je to karma, k čemu ji řešíš? I kdyby se někdo domákl kanálů, jimiž protéká z našeho Sputniku a dalších spřátelených frakcí, nějaké kliky pod tvůj blog, jde o oběť, kterou je třeba přinést.

Důležitější je, aby tvé, tedy hlavně naše… názory, spatřily světlo světa skrze tvůj blog. Takže se koukej pomužikovat a začni pěkně psát, třeba na soukromém blogu, neboj se, ona si naše lež, pardon, naše pravda, z tvé klávesnice cestu na světlo demokracie jistě najde…

A co ty, Tomáši? Ty jsi sice akčnější, než tady soudruh Jaromír, ale i u tebe jsme našli rezervy, které bys měl pilnější prací vyplnit. Také by sis měl změnit fotku na profilu, takhle to vypadá, že s tou rukou, co si s ní podpíráš hlavu, musíš řešit fakt, že neuneseš tíhu odpovědnosti za lepší zítřky, ke kterým přeci všichni směřujeme. Měl bys hrdě pozvednout hlavu, bradu vystrčit, na Fučíka si vzpomeň, jak ten se uměl dívat zpříma a hrdě, i když na něj kýval provaz fašistických katanů…

A taky musíš být opatrnější, co se výběru témat týká. Tepej si, tepej, ale musíš vzít rozum do hrsti… dáš tu ruku z pod toho čela, já to myslel obrazně, ne doslova!!!

Kde jsem to skončil, aha s rozumem v hrsti…

Kde brát rozum, soudruzi, když ho nět?

Předstírat, soudruzi, předstírat, tepat, tepat, ono se vyjasní!

A co ty, ty jeden řezníku? Co ty a tvoje funkce rudého prda, pardon, barda v diskusích? Aha, právě mi soudruh… jak se jmenuje ten soudruh, co pořád chmelí… aha, tak proto, no nic, prostě mi napověděl, že jsi soudruh řezník s velikým Ř. My ale máme raději řezníky s malým ř, zato s velikými výsledky…

Tvé výsledky, soudruhu, ale nejsou veliké, ne, že by ses nesnažil, ale v diskusích se ti spíše smějí, místo toho, aby se třásli před krutou tíhou tvé… naší rudé pravdy.

A co ty, Arnolde? Co to tvé věčné plácání a oslovování lidí jako - občanů?! To musí okamžitě skončit, já ti dám občany, soudruzi budou, všichni, no ty taky, ty nejvíc!!!

Já se chci vyvarovat některým slovům, soudruzi, ale to je na hovno, takováhle spolupráce, když vám chybí tah na bránice, pardon, ten vám nechybí, tah na branku jsem chtěl říct…

Musíte se více angažovat, musíte drtit své soupeře, kdekoliv na ně narazíte. Dnes už nestačí jen tepat do nešvarů současného shnilého kapitalistického režimu, dnes je třeba i chválit dobytky, pardon, výdobytky samozřejmě, jaké pro náš budoucí svět přinášejí soudruzi na těch nejexponovanějších místech.

Podívejte se, soudruzi, víte, co nás stálo sil, abychom si zajistili vliv na současnou vládu? Tam zmůžeme hodně, ale co je to platné, když se nám obyčejní lidé smějou?!

A čí je to vina?

Vaše, soudruzi, z veliké části vaše!

Takže soudruzi, pokud chcete být i nadále soudruhy, musíte ještě přitlačit, chválit na své úrovni vyšší soudruhy, než jste vy, podporovat naši sovětskou, no, zatím ruskou, ale ono to přijde… naši sovětskou snahu o změnu politického klimatu.

Prozradím vám jedno tajemství, tady soudruh Soros mě před tímto setkáním ujistil, že drátky, na kterých poskakuje soudružka Gréta, pevně dřímá, opět pardon, - třímá, také naše věc. Je v našem zájmu podkopat důvěru lidu v současné prohnilé kapitalistické zřízení, a právě soudružka Gréta, se svým neučením se, zato s úpornou snahou destabilizovat ekonomickou a technologickou stránku základů kapitalismu, je naším esem v rukávu. Proto se i od vás, soudruzi blogeři, od této noci očekává, že začnete pomalu, nenápadně, ale urputně psát na téma změn klimatu a nutnosti přijetí opatřeních, která hodí svět tak nějak zpět do naší éry.

Do té naší éry, kdy vše fungovalo takříkajíce na baterky, létali jen ti vyvolení, auta směly být jen na pořadník a maso bylo k dostání leda tak pod pultem. Méně masa, méně krav, zato více volů…

No, soudruzi blogeři, máte před sebou dlouhou noc, tak se dejte do díla. Očekávám od vás jasné výsledky.

A tak začala noc Rudých noků…

.