- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nikdo se nikdy nedoví,co dělal Mistr U Zvonu? Zrzavý zvoník vede doma výslech, ale Lála mlčí jak hluboké vody. Stromy v parku si šeptají o pijákově cestě domů, láska k výčepní lihovině bolí, když hluboké rány jsou následkem opileckých pádů. Brány v srdci jsou zavřené, pijan si nepřipouští závislost, ale ve vzpomínkách se vrací do výčepu...
Tak proto to minule usínající sídliště. Nebylo usinající, ale právě se začalo probouzet. A mistr chtěl Zrzce ukázat, že byl s nutriemi, ale bohužel dnes se prokecal, že že byl u Zvonu, kde ty fotky nutrii nějaký opilec poslal do mobilu přes bluetooth
Taky ovšem mohl nutrie objevit po ránu, když se škrábal z jakéhosi náhonu, kde se probudil lehce okusován těmi zvídavými hlodavci. S údivem našel v kapse pár piškotů (co jen se to probůh včera dělo?!), pořídil narychlo pár fotek kvůli alibi a vydal se vratkým krokem k domovu, snažíc se umlčet zvony v hlavě.
A nebo to bylo tak, že šel pro Zrzku k Otovi a zastavil se u Zvonu, tam si dal gulášovou polévku , kterou zakusoval piškoty, co předtím koupil v Albertu, protože chtěl dělat kroupí hnízda. Po několika kalíškách zapoměl kam jde a usnul na břehu potoka. Už se to začíná rýsovat
Kroupí hnízda!
Tak se mi vybavilo: Po kalíšku, po kalíšku, po kalíšku dáme, pak si zazpíváme, kroupí hnízda, kroupí hnízda. Nejvyšší čas jít spát.