Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
IO

Ilona Ondráčková

10. 11. 2008 11:19
Milý Vladimíre,

řekl jste si o názor - tady ho máte: Plzák je skutečně jen jeden. A já jsem Ilona, tudíž to bude názor můj. Nejsem specialistka na vztahy, ani na chlapy, natož na život. Ale pokud mi někdo poleze hodně na nervy - tak mu to už řeknu a nebudu s tím čekat 11 let v manželství a dvěma dětmi. Nerozváděli jsme se kvůli nevěře. Moje vnitřní nenaplnění vztahem, povahy nás obou, odcizení, mě nutilo zlobit. A tudíž to vypadalo, že buď se stanu zlobivou a zničím si zdraví a mému muži nasadí svatozář anebo se osamostatním. O dusnu, ve kterém žila celá rodina nemusím hovořit. Pokud v manželství někdo zahne - vypovídá to o nespokojenosti dotyčného. U ženy hrozí riziko - že se zamiluje, u muže - když mu to projde - že bude nevěrou řešit jakékoliv další rodinné problémy a považovat to za přirozenou věc. Přetvařovat se kvůli dětem považuju za podpásovku pro děti.Neexistuje univerzální rada na nevěru. Každému radím toleranci ale sama žárlím jako blázen:-) hezký den a klidnou mysl!

0 0
možnosti
B

Bucharovic

10. 11. 2008 11:35
Re: Milý Vladimíre,

 Dobrý den Ilono.Fajn, jen nechápu, proč si myslíte, že zamilovat se můžou při nevěře jen ženy?! Vážně si myslíte, že my- chlapi jsme jen nějaké bestie, co nemají srdce? Pletete se v tomhle bodě tak, že víc už to ani nejde... S tou podpásovkou a dětmi jsme asi zajedno, ale každý nemá tolik odvahy a rozhodnosti si to přiznat. Taky se může stát, že třeba do chvíle, než potkáte ,,někoho", nemáte tušení, že ve vás probudí pocit a přiznáni si, že vám doma ,,něco" chybí a čímdál víc jste přitahována (přitahován) tam ,,jinam". Jak jsem napsal, život není prde/l, měl jsem vnuknutí a potřebu něco napsat, tak jsem napsal tenhle článek. Jak asi chápete, je to nahony vzdálené mé obvyklé tématice, ale jsem taky ,,jen" chlap, manžel a otec... Díky za názor a mějte se krásně. V.

0 0
možnosti