Komu není rady…

„Prosím tě, Květo! Nebuď hysterická. O co ti jde? Dáme si s nima pár panáků, procvičíme si anglinu, vždyť o nic nejde…"

„O nic nejde? Co ses úplně zbláznila? Máš přesně čtrnáct dní do svatby a ty se necháš sbalit od nějakých habakuků? Anglicky uměj hůř nežli jsem to uměla já v druhý třídě, bůh ví, odkud opravdu jsou. A taky mně nějak uniká, proč bych si od nich měla nechávat nalejvat hlavu? Copak je nám, Jano, patnáct?“

„Co blbneš? Mně je fakt jedno odkud jsou. Pochybuju, že jsou to nějaký muslimáci, když do sebe tak zdatně lijou ty wizoury. Já s nima přece nechci nic mít – jen mám prostě chuť se pobavit…“

„Pobavit jo? Jano, tohle už není zábava. Ti frajírci to vidí jinak, věř mi. Mají nás za děvky, o co si jako asi myslíš, že jim jde?“

„ Hele, ten Peter je prej ženatej, ukazoval mi fotku svý rodinky. Kdyby mě měl za děvku, tak by to asi nedělal, proč taky…?“

„Jasně a v tom jeho blekotání, za který by ho rodilej anglán přizabil, ti už nejspíš našeptal, jak se mu po ženušce stejská, že jo…?“

„Hele, já nevím jak ty, ale já se k nim vracím zpátky…“

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Po dvou dnech spolu Květa s Janou mluvili zase. Jedna byla udivená a cítila, jak se jí okolo žaludku šíří pocit ledové koule a druhá byla roztřesenou karikaturou té sebevědomé dívky z předminulého večera…

„Měla bys to nahlásit, tohle jim nesmí projít…“

„Já…já, když si představím, že bych o tom měla s někým mluvit, tak se mi chce zvracet.“

„Ale se mnou o tom mluvíš…“

„To je něco jinýho.“

„Co Pavel, tomu jsi taky nic neřekla?“

„Vůbec jsem s ním nemluvila. Naštěstí je do zejtřka na Moravě.“

„A to si jako myslíš, že to na tobě nepozná? Viděla ses v zrcadle…?“

„Ne…“

„To si děláš…“

„Nedělám.“

„A jak ses vůbec dostala domů? Víš jakou jsi měla kliku, že tě nechali jít? Taky ti mohli zakroutit krkem a ne tě jenom vykopnout z auta…“

Pláč, schoulení se do klubíčka a neovladatelný třas celého těla…

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z výpovědi poškozené vyplývá:

Dne 13.5. tohoto roku, ve večerních hodinách, navštívila se svou přítelkyní Květou Strnadovou (v protokole dále vedena jako svědkyně, jejíž výpověď je součástí protokolu s p.č.-2- ) bar „Jednička“, nacházející se v Jitřní ulici čp. 12.

Tam se seznámila s dvěma muži, kteří se jim představili jako Samuel a Peter. Na jejich příjmení si ani poškozená, ani svědkyně Květa S. nevzpomínají, respektive si nejsou jisté, zda se jim muži vůbec svými příjmeními představili. Oba muži o sobě tvrdili, že pocházejí z Belgie a konverzace mezi všemi zúčastněnými probíhala v anglickém jazyce.

Poškozená zůstala po té, co svědkyně Květa S. odešla krátce po 23 hodině domů, s oběma muži v baru sama, odkud se posléze přesunuli na diskotéku „Twister“ v tom samém čísle popisném, jen o patro výše.

Poškozená si vzpomíná na to, že s oběma muži střídavě tančila a že pila alkohol. Další průběh si prý neuvědomovala, což přičítala své opilosti.

Probrala se až zimou na silnici, kde ji pravděpodobně oba muži zanechali.

Podle lékařské zprávy (příloha protokolu s p.č. -3- ) v níž se mimo jiné uvádí rozsah a pravděpodobný původ zranění, je zřejmé, že poškozená byla pohlavně zneužita.

Vzhledem k tomu, že však došlo k nahlášení celé věci a následnému lékařskému vyšetření až po dvou dnech od incidentu, nejsou k dispozici biologické stopy, které by mohly vést k usvědčení pachatele, respektive pachatelů.

Podle výpovědi poškozené i svědkyně Květy S. byly vytvořeny pravděpodobné identikty obou podezřelých mužů (příloha protokolu s p.č. -6- ) a vzhledem k tomu, že šlo pravděpodobně o cizí státní příslušníky, celá záležitost byla taktéž postoupena Interpolu.

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat žádný kamerový záznam z míst, kde se údajně oba podezřelí pohybovali, není tento k dispozici.

Z výpovědi poškozené vyplývá, že s oběma muži pobývala dobrovolně a nevzpomíná si na žádnou událost, proti které by vyjádřila, ať už verbálně, nebo fyzicky, zamítavý postoj.

Podle jejích slov si však nevzpomíná na to, že by některému z mužů, nebo oběma, dala souhlas se souloží.

Ta však na ní byla beze vší pochybnosti vykonána a to dosti brutálním způsobem. Poškozená si však tuto skutečnost uvědomila až posléze, když se u ní začala projevovat bolest pramenící z jejích zranění…

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dva policisté, co spolu sedí u oběda…

„Já ti nevim. Mně ty holky připadaj jako padlý na hlavu. Ona potká cizí maňase, celou noc s nima paří, nechává do sebe od nich lejt bůhvíco a pak se diví, že se probudí v pangejtě s oteklýma rodidlama…

„No jo, komu není rady… A to měla tahle ještě kliku. Počká si jen pár měsíců na testy na HIV a když to dopadne, tak je relativně v pohodě…

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Relativně…?!

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

P.S. - Tenhle článek (příběh) by možná spíše patřil do ,,Poezie a prózy", protože jsem si ho vymyslel, ale kdo ví...?