Já vám nevím, ale nějak to Gábině „nežeru“…

Mám samozřejmě na mysli její odhalené „tajemství“, týkající se její údajné anorexie. Pár anorektiček jsem v životě viděl a s jednou jsem kdysi i chodil…

.

Asi jsem nevěřící Tomáš, ale nemohu si po vlastních zkušenostech pomoci. Gábina Koukalová jako velikou senzaci odhalila své prý letité tajemství – boj s mentální anorexií, která prý v jejím případě šla ruku v ruce s bulimií.

Abych byl upřímný, postava Gábiny mně odjakživa připomínala všechno možné, jen ne postavu člověka, který do sebe, podle jejích slov, souká místo jídla odličovací tampony, namočené ve vodě.

Takový člověk po nějakém čase nejen že nezvládá nějakou větší fyzickou námahu, ale má potíže i s běžnými záležitostmi, jako je vyběhnutí schodů do druhého patra.

Gábina Koukalová naproti tomu byla v zápřahu tréningu špičkového sportovce, navíc v disciplíně, o které vám každý odborník potvrdí, že jde o sport energeticky náročnější, než jsou mnohé jiné sportovní aktivity.

Navíc ta holka vyhrávala jednu medaili za druhou. Kde na to její tělo bralo energii, když ne z jídla? Ze svalů, které jí ale nějakým zázrakem nemizely…? Nebo z těch údajných vlhčených tamponů…?

Včera jsem zkoumal fotografie a videa Gábiny během jejích závodů. Když jsem viděl její svalnaté nohy a i jinak atletickou postavu, kterou prostě pod tenký biatlonový dres neschováte, bylo mi jasné, že s jejím tvrzením stran anorexie asi není něco v pořádku.

Nevěřím ani tomu, že by podobné potíže dokázala skrýt, když ne před svým mužem, tak určitě ne před svým trenérem a hlavně sportovním lékařem, pod jehož dozorem všichni sportovci v takové nejvyšší kategorii, v jaké Gábina hrála svou ligu, jistě jsou.

Jejímu tvrzení, že měla panickou hrůzu z každého gramu tuku, který se prý na jejím těle objevil, se musím pousmát. Kde může asi mít uložený nějaký tuk navíc člověk, který sportuje na špičkové úrovni…?! Člověk, který je v tvrdém tréningu?

Nerad bych jí křivdil, ale myslím si, že si tu pohádku o anorexii vycucala z prstu a myslím si, že to kapku přeťápla. Kdyby byla nějaká modelka (případ mé bývalé lásky), nebo dejme tomu herečka, tak bych byl ochoten uvěřit tomu, že se skutečně pere s anorexií, se vším, k co k takovému postižení patří.

Vrcholovému sportovci, navíc ověšenému zlatem, to ovšem nevěřím. Nevím, proč to mladá paní Koukalová dělá, jestli chce být zajímavá alespoň něčím, když už jí to „nejezdí“, nebo zda jde o marketingový tah mířený na vyšší prodej její knižní autobiografie. Každopádně to považuju za nešťastný počin.

Omlouvám se, jestli jsem některé z Vás, čtenářů, naštval, ale prostě je to můj názor.

.