Hollywood prý krvácí… inu, to se po sebevraždě občas stává…

Dnes ráno jsem s pobavením vyslechl v rádiu zprávu o tom, jak prý letos tento filmový Olymp trpí. Prý se tržby za jeho výtvory tento rok smrskly téměř o miliardu dolarů. No, tak to je mi fakt "líto"…

Jako jedna z možných příčin tohoto stavu je prý uváděna skutečnost, že si současní diváci nemohou vybrat, respektive že jsou přesycení z té současné hollywoodské tvorby. A víte, že bych tomu docela i věřil…?

V těchto dnech prý vede žebříček výdělků nějaká (opět…) animovaná slátanina, která se tváří jako film pro celou rodinu. Problém je v tom, že to prvenství v tržbách si nasyslila během pár prvních dnů pro své premiéře, zřejmě v těch dnech, kdy se v kinech vystřídaly miliony dětí se svými rodiči. Jenže dětí není ani v Americe nepřeberné množství, a tak tento pramen dolarů i pro tento film pomalu ale jistě vysychá.

Když se nad tím zamyslím, tak si mohu ukroutit hlavu, vždyť v poslední době uvádí Hollywood skutečně jednu fatasy, nebo animovanou (s odpuštěním…) sračku za druhou. Na „normální“ film skoro nenarazíte. Všude jen superhrdinové a superpadouši, v překombinovaných slátaninách, kde se dá dívat jen a pouze na počítačové efekty. Jde o sebevraždu Hollywoodu v přímém přenosu.

Tu poletující Kapitán Amerika, či jak se ten trotl jmenuje, tam zase nějaká ta příšera vzniklá v počítači. Hollywood krmí své konzumenty samými fantasmagoriemi, absolutně nerealistickými, všechno z říše opileckého rauše, nebo ze stavu požití fakt hustého matroše, co se píchá, šňupá, nebo polyká. O normální scénář nezavadíte, Američané, respektive diváci na celém světě, jsou stále dokola oblbování neskutečnými příběhy umělých lidí, snad, aby se nedej bože nezamysleli nad skutečným stavem věcí a nad tím, co se kolem nás ve skutečném světě děje.

Dobrá zpráva je, že už asi i v Americe diváci pomalu, ale jistě začínají procitat, a začínají si uvědomovat, že chtějí opět vidět příběhy s reálným základem, filmy, příběhy opravdových lidí, které kdysi braly dech svou duchaplností, vtipem, a silným poselstvím, jaké v minulosti i Hollywood (občas…) uměl. Ale to už je dávno, on byl po pravdě Hollywood vždy továrnou na sny, ale když jsou ty sny stále fantastičtější, asi by se jeden rád i probudil.

Mně se kdysi dost líbila například francouzská filmová škola, protože nabízela mnohem lepší příběhy, než americká továrna na neskutečno. Pokud se bardi v Hollywoodu neohlédnou zpět, a sami se neproberou ze stavu dobrovolného rauše, asi budou dolarově krvácet stále více. Otázka je, zda však ještě v dnešní době dokážou filmoví tvůrci natočit dobrý a koukatelný film bez použití jediného digitálního triku, zato však s duší.

Sebelepší triky, nebo animace, totiž nejsou samospasitelné. Mám za to, že je dobře, že Hollywood krvácí. Včera bylo pozdě…