Hajej, dadej, grázle malej…

Odvolací soud snížil romskému mladíkovi trest za to, že se snažil jiného mladíka zabít. Vem čert, že obviněný byl cigán a oběť byla „bílá“…

Napadený mladík těsně po útoku...

Tady jde o princip a o spravedlnost, která zase jednou dostala na holou.

Když pominu i fakt, jak dlouhá doba je roků pět a nebo roků deset, ke kterým byl útočník odsouzený původně, stále mi tady chybí jasný signál, že se útočník dopustil tak zavrženíhodného zločinu, za který si prostě zaslouží MAXIMÁLNÍ trest, tedy trest v té nejvyšší možné výši.

I když je prý útočník mdlého ducha a podprahové inteligence, pochybuju, že by byl tak hloupý, aby si po snížení trestu neřekl, že to, co udělal, je sice špatné, ale –„…no bóže, tak dostal ten dylina na budku, no. Vy byste z toho chtěli nadělat…“.

Rozhodnutí odvolacího soudu je nejen snížením původního trestu, který si podle mě, a nejen podle mě, ale i podle řady odborníků, plně zasloužil, navíc je to jasný a ŠPATNÝ signál do společnosti, že právo není na straně obětí.

Každým takovým, s odpuštěním zhovadilým rozsudkem, se jen posiluje v lidech pocit frustrace a nenávisti.

Nenávisti nejen proti Romům – v tomto případě, a k pachatelům trestné činnosti obecně, ale i k státní moci. Jak by mohli slušní lidé souhlasit s výroky soudů, které říkají například to, že zlodějova záda jsou nedotknutelná?

Jak by mohli věřit lidé soudům, úřadům a vůbec celému státnímu aparátu, když se aparát chová tak, jako jsme toho svědky v tomto konkrétním případě?

Napadený chlapec by podle lékařů, pokud by mu nebyla poskytnuta pomoc, během několika hodin zemřel. Jestli stav, v jakém byl, není stav po pokusu o vraždu, tak už si dost dobře neumím představit, co by to mohlo být.

Útočník bude za pouhopouhých pět let zpátky mezi námi. Doroste v silného muže, který bude absolutně bez skrupulí – konec konců bez těch je naprosto zřejmě už dnes.

V base si „doplní vzdělání“ a vyjde z ní doslova predátor – šelma.

Nemá se nikomu přát nic zlého, nicméně já doufám, že když už nefunguje v našem státě oficiální spravedlnost tak, jak by měla, že si toho mladého grázla najde jiná spravedlnost.

Že se třeba ve vězení dostane do rvačky, ze které nevyjde jako vítěz, ale jako studený poražený.

Ať se totiž na takovou možnost dívám z kterékoliv strany, vždy mně přijde jako ta nejlepší z možných alternativ…