Gauneři, na semaforu vám svítí zelená…

Nejvyšší soud došel k názoru, že pokud okrádaný zabije zloděje, tak jde o vraždu a ne o zabití. Prosím vás, rozvažte už někdo té zmatené Spravedlnosti oči…!

Nestačím se divit, kam až může zajít pseudohumanita. Kdejaký gauner, kdejaký zlodějský šmejd je v téhle zemi chráněný zákonem, i když situace, která vznikla, vznikla jen a jen z jeho popudu – ON se rozhodl jít krást a tím porušit zákon! Kdo může odhadnout, co se v hlavě zloděje stane? Co když si řekne, že riziko jeho prozrazení, identifikace a následného postihu je větší, než jeho zábrany ublížit na životě a zdraví okrádaného…?

Prý se toto rozhodnutí Nejvyššího soudu nebude vztahovat na násilné loupeže.

Opravdu…?

Vidím to v jasných barvách…

Když ke mně s milým úsměvem přijde tlupa chánovských amigos s tím, že mě se zpěvem a tancem „požádají“ o peněženku, mobil, klíče od auta atd, nebo mi tak trošku zakroutí krčkem, případně mě zbaví břitvou strniště vousů atd. – což by samozřejmě později u případného soudu popřeli a vzájemně si dokázali, že o násilí nepadlo ani slovo (tedy z jejich strany. Samozřejmě, že ta bílá svině gadžovská jim hrozila smrtí...) a já, když budu mít samozřejmě (samozřejmě pro normálně myslícího člověka) důvodnou obavu nejen o svůj majetek, ale i o své zdraví a život, a začnu se „aktivně“ bránit - rozuměj – budu bránit zuby nehty svůj život a třeba pošlu některého z nich v návalu „stresu z okradení“ pod kytky -, tak jsem gauner já a onen „poškozený“ bude uznán když ne za svatého, tak jistě za oběť rasismu…

Ale nechme stranou chánovské (nuselské, žižkovské) amigos – to samé platí o gaunerech jakékoliv barvy pleti a národnosti. Nezáleží přeci na barvě pleti gaunera, ale na tom, že je gauner.

Výsledek se rýsuje stejný.

Už několikrát jsem zde na blogu napsal, že se mi chce z některých událostí v naší zemi blejt.

Musím to zdůrazňovat i dnes…?