Co mi na nich vadí…?

Jsem známý svým vyhraněným postojem vůči bezdomovcům, feťákům a podobným elementům. Pokusím se vysvětlit důvody mého názoru na ně…  

Jak je u mě zvykem, vezmu to trošku oklikou.

Lidstvo se stále vyvíjí, snaží se jít stále dopředu a čím jsou lidé civilizovanější, snaží o lepší životní úroveň. Jednou z nejdůležitějších podmínek ke zdravému životu je osobní hygiena každého z nás.

Onehdá jsem pozoroval skupinku mladých lidí, cca 20-30 let starých. Šlo o bezdomovce, snad o squatery, kterými se to po Praze jen hemží. Ani jeden z nich nejevil známky normálního, střízlivého chování, každý z nich byl „pod vlivem“ nějakého drogového svinstva. Když jsem se na ně tak díval, tak jsem si položil otázku, co mě vlastně na nich tak odpuzuje. Postupně jsem se probíral vším, co ve mně pohled na ně evokoval.

Zjistil jsem, že to není ta jejich „svoboda“, co by mě snad dráždilo.

Zjistil jsem o sobě, že je mi vlastně úplně ukradené, že se rozhodli nerespektovat některá pravidla a zákony naší společnosti. Došel jsem k tomu, že je jen a jen jejich problém, že se sami rozhodli žít na okraji společnosti a to tím, že kdysi poprvé sáhli po droze. Odmítám jakousi společenskou vinu za tyto lidi a necítím se být v žádném případě osobně zodpovědný za to, že jsou z nich trosky.

Možná jsou nemocní, dál-li se tomu tak říct, ale já nejsem lékař, abych je léčil.

Já jsem člověk, který je nucený okolo nich chodit a dělit se s nimi o životní prostor.

Řada z nás se dělí o svůj prostor třeba s domácími zvířaty, jako jsou psi a kočky. I ta kočka se dokáže olízat a očistit, ani ten pes se nevykálí tam, kde žije a kde spí.

A bezdomovci a feťáci?

Kdo žije ve větším městě, jistě už měl tu „čest“ vidět některé z jejich doupat. Kde kdo z nás už mohl zahlédnout někde pod okrajem mostu, nebo v průchodu do některého „domu hrůzy“ to, co jsou tito „lidé“ schopní okolo sebe vyprodukovat a v čem jsou DOBROVOLNĚ ochotní žít.

Ano, píšu dobrovolně, protože i když nemají finanční prostředky nazbyt, nebrání jim nikdo v tom, aby po sobě neuklízeli ten doslova bordel, ve kterém žijí. Proč kálejí tam, kde spí, proč neodnesou zbytky potravin, obaly a co já vím co všechno pryč ze svého „obydlí“, aby to vyhodili někam do popelnic, kterých je všude jako máku?

Prostě proto, protože jim VYHOVUJE v takovém chlévě žít. Jak se říká – „chudoba cti netratí“, ale oni nejsou jen „chudí“.

Oni jsou prostě sami a dobrovolně na úrovni pravěkých lidí, kteří se také nemyli a když zasvinili jedno místo, tak se prostě celá tlupa přesunula o kus dál a bylo zase „dobře“.

Snad nemusím zdůrazňovat, že spousta nemocí a infekce, kterými tito lidé ohrožují své okolí – tedy i Vás, je jedním z rizik, která se většina z nás už naučila vytěsňovat ze svého života. Potom ale jedete v tramvaji, dotknete se madla, sednete si na sedadlo s látkovým polstrováním, kde se chvíli před Vámi posadil pomočený bezdomovec, Vy sáhnete po pár vteřinách pod sebe, abyste se ujistili, že se vám to nezdá, a že opravdu v „něčem“ sedíte a už létáte v takovém osobním průseru, o jakém se Vám dosud nesnilo. Jste nemocní, Váš infekční stav ohrožuje další lidi ve Vašem okolí, nemůžete chodit do práce, Váš rodinný rozpočet je v troskách, vyhlídky do budoucna dost nepěkné.

A to všechno proto, že jste se dočkali „blízkého setkání“ s něčím, s čím jste už přestali v „našem světě“ počítat…

Zdá se Vám to málo?

Mně ne.

Nemůžu mít omluvu a pochopení pro podobná individua. Já jsem je do jejich problému nedostal a nehodlám je z nich tahat. Ano, každému z nás se může přihodit v životě ledacos zlého, co může mít za vinu to, že se sami ocitneme „na druhé straně“. Každý z nás ale dělá vědomě vše proto, aby ho to nepotkalo. Každý z nás se svou prací a pílí snaží vyhnout se takovému osudu. Budujeme si zázemí, rodinné vztahy a přátelství ve svém okolí. Každému člověku, který si zaslouží toto pojmenování, je jasné, že když vezme drogu, nebo začne nadmíru užívat alkohol, že je na nejlepší cestě všechny tyhle „záchranné sítě“ protrhat a propadnout jimi až na samé dno.

Já osobně vidím problém bezdomovectví, narkomanie atp. jako evoluční proces. Příroda v nás sama určuje, kdo má přežít a kdo je díky svému počínání, nebo třeba i genofondu, odsouzený k zániku.

Pravda, ti špindírové jsou dobře „vybavení“ k přežití na ulici. To ale asi není tím, čím by se chtěl normální člověk chlubit, že ne…?

Proto všechno mi vadí bezdomovci, feťáci a spol. Chápu je jako nutnou daň civilizaci, ale odmítám je mít rád a respektovat je už vůbec nehodlám. Oni nejsou cestou dopředu, oni jsou naopak cestou někam, kde byl člověk naposledy někdy v době, kdy se tady proháněli mamuti.

Tohle všechno jsem si srovnal v hlavě a tak jsem si odpověděl na otázku, co mi vadí na mladých lidech ve špinavém oblečení, s nemytými vlasy spletenými do dredů a na jejich životním stylu.

Když mi něco vadí, tak to klidně řeknu, nebo napíšu. Nejsem „pravdoláskař“ a nestydím se za to. Vadí mi, že se někdy v pohledu mění svět okolo mě ve svět, jaký je možné vidět v nějakém postapokalyptickém sci-fi filmu. Ve filmu, ve kterém se prohánějí špinavé zrůdy, které mají do člověka dál, než má k němu zvíře. A to bych ještě ty zvířata dost urážel…

Takový svět se mi prostě nelíbí. Pokud někomu ano, je to jeho problém, ať nám o tom napíše třeba blog…