Bývalí občané Východního Německa prý mohou žalovat Česko. To se na to podívejme...

Těch případných žalobců ze strany bývalých východních Němců je prý až 18 tisíc. Jde o dobu, kdy ještě jak u nás, tak v DDR vládli komunisté prostřednictvím socialismu…

.

Ti bývalí „východňáři“, jak se také kdysi Němcům, co žili pod knutou STASI (bývalá tajná služba a rozvědka Německé Demokratické Republiky), úkolovanou z Kremlu, byli na našem území tehdy při jejich pokusu uprchnout na Západ, zadrženi naší KOMUNISTICKOU mašinérií. Tím jim nastala újma, protože se nemohli svobodně dostat přes naše, stejně socialistické území, jaké vládlo i v jejich domovině, na Západ.

To je ten důvod, proč oni požadují dnes satisfakci od naší ČESKÉ republiky za to, co jim udělala v minulosti ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA.

Já vám nevím, ale stejně tak, jako si rozumný člověk asi uvědomí, že za zvěrstva páchaná Němci na našich občanech během okupace 1939 – 1945, nejsou dnes žijící Němci odpovědní, stejně tak, jako my dnes nemůžeme za to, co se dělo s odsunovanými Němci po skončení války, stejně tak přeci dnes nemůžeme za to, co vyváděli komunisté během své vlády. Na co si ti Němci dnes stěžují, vždyť v prvé řadě by si měli stěžovat na svoji vlastní komunistickou minulost, ta jejich mašinerie byla přeci přímo odpovědná (a sakra hodně výkonná…) za jejich úmysl utéct na Západ. Jak si mohou dovolit házet odpovědnost za svoje vlastní zpackané životy na někoho druhého? Co čekali, když se snažili přes další socialistickou zemi ovládanou komunisty přejít na Západ? Že jim naši komunisté, na rozdíl od těch jejich, udělají slavnostní kordon a za zpěvu jejich národních písní jim naše hydra zamává na cestu?

Emigrovat bylo tehdy v té nebezpečné době jejich vlastní rozhodnutí, které samozřejmě mělo svá rizika, která ale vykročením na cestu sami východní Němci museli akceptovat. Pokud dnes po letech požadují satisfakci, měli by ji žádat od svojí vlastní země.

Nápad na soudní rehabilitace prý bývalým východním Němcům vnukla „platforma“, která vytvořila projekt Justice 2.0 v čele s ředitelkou Neely Winkelmann-Heyrovskou, která prý usiluje o narovnání historických zločinů…

Cituji z článku, na který reaguji – „Průlom v případech „východoněmeckých“ žalob nastal v srpnu 2016, kdy byl v Bratislavě rehabilitován Hartmut Tautz. Ten se pokusil překročit hranici na území současného Slovenska, při pokusu byl však napaden hraničářskými psy a na následky svých zranění zemřel.

„Po rozsudku v Bratislavě jsme se rozhodli, že když bratislavský soud udělal tento precedens, tedy že je po tolika letech možné vysoudit odškodnění za nezákonné věznění a odnětí osobní svobody, které se mu dostalo, uděláme to i pro ty, kteří neúspěšný pokus o útěk přežili,” uvedla Winkelmann-Heyrovská.“

Konec citace

Takže už se píše ne o jen rehabilitaci, ale přímo o ODŠKODNĚNÍ.

Že bychom se tedy i my, Češi, rozpomenuli na osudy našich přímých příbuzných, kteří byli kdysi odvlečeni německou mašinerií na otrocké práce při totálním nasazení? Že bychom se rozpomněli na všechny škody, které nám během Druhé světové války náš západní soused způsobil…?

Jak veliký ranec peněz asi dluží Němci nám, a jde vůbec to, co našemu národu způsobili, nějakým způsobem finančně vypočítat…?

Podle mého názoru jde o jasný pokus oné „platformy“ vydojit peníze z našeho státu, ani omylem se na vteřinu nezahanbí chtít něco takového od země, kterou kdysi chtěli vyhladit.

Pokud má někdo vůči někomu dluh, tak je to přesně naopak a já jen doufám, že se naše justice před nějakou německou „platformou“, neposadí na zadek. A pokud náhodou ano, ať veškeré finanční požadavky žalující strany předá dnešnímu vedení KSČM. V tom mají pravda Němci před námi výhodu – oni se své Národně socialistické německé dělnické strany, strany, která porodila v jejich zemi nacismus, po válce zbavili. My jsme si komunisty nechali, asi na semeno, které každým rokem klíčí víc a víc…

.