ad: Afghánistán.

Tam je veliký problém. Kdysi, po roce 2001 se intervence Američanů i nás, jako jejich spojenců, dala chápat. Bylo třeba dát po hubě al Kaidě za 11. 9., a pokud možno při té příležitosti spláchnout i Taliban. Jenže doba pokročila…

.

Tehdy tam měli teroristé menší podporu obyvatel, než mají dnes. Bylo to logické - Taliban tam řadu let terorizoval místní, vnucoval jim pravidla, která obyvatelstvo, i když muslimské, těžko skousávalo. Byl zakázaný sport, dívky nesměly do škol, muži museli povinně nosit plnovous a další a další pravidla, se kterými většina prostých obyvatel nesouhlasila. Dnes je ale situace naprosto odlišná - například v okolí Bagrámu, kde padli nedávno naši tři paragáni, dnes naprostá a drtivá většina místních obyvatel islámským radikálům pomáhá a je jim nakloněna.

To znamená, že berou všechny koaliční vojáky v zemi přítomné ve většině jako okupanty a už ne jako ty, kdo jim nesou svobodu a novou infrastrukturu. Myšlení mnoha lidí v islámském světě v posledních letech došlo ke změně. To jen my, na Západě, si pořád namlouváme, že jim tam stále pomáháme. Oni to ale vidí opačně. Pokud to tak je, tak už nejsme nositelé demokracie, protože o ni už muslimové nestojí, ale skutečně už jsme v očích místních jen a pouze okupanti.

Je mi nesmírně líto všech koaličních vojáků, kteří tam padli, nebo došli zranění, ale pokud si přiznáme pravdu a nebudeme se stále zakrývat jen nabiflovanými a jedinými "přípustnými" hesly o tom, jak jim všem pomáháme, měli bychom si uvědomit, že jim pomoci není. Nestojí o ni a hlavně - nikdy nikdo cizí v Afghánistánu nevyhrál. Pokud si někdo namlouvá, že my, Zápaďáci, dosáhneme svou "humanitární" pomocí, že se jim tam podaří přeskočit 500 let vývoje, tak se strašně mýlíme.

Oni si musí projít svou vlastní cestu poznání, sami si musí projít dobou chyb a ponaučení. Je to jejich země, a pokud nechtějí slyšet rady lidí, co si stejně trnitou cestou sami prošli, mají právo si poradit sami. Vím, je to v současnosti velmi nepopulární názor, ale podle mě je třeba názor a přístup k Afghánistánu a jeho problémům přehodnotit.

Všichni zainteresovaní by si měli uvědomit, že Afghánistán není příhodné vojenské cvičiště, kde jsou pro nabrání bojových zkušeností ideální podmínky, ale že jde o skutečnou zemi, s jejími obyvateli a s jejími vlastními problémy, do kterých mají právo si kecat právě jen sami místní obyvatelé.

Myslím si, že o naši pomoc při stavbě škol a další infrastruktury vůbec nestojí. Mám na mysli jiné obyvatele, než je Západem v podstatě dosazená vláda. Ta je jen o lidech a o jejich vrozeném sklonu zpívat toho píseň, čí chleba jedí.

Pokud většina místních obyvatel nestojí o naši „pomoc“ a přítomnost, což nepopírají ani odborníci, co se aktuální situací v Afghánistánu zaobírají, na co si to potom hrajeme? Pokud jsme skutečně demokraty, měli bychom respektovat právě hlas této většiny, která netouží po ničem více, než po tom, vidět záda všech aliančních vojáků, co v jejich zemi jsou.

Ano, všichni alianční vojáci, kteří tam byli, jsou a nedej bože ještě budou, jsou bezesporu ti z nejstatečnějších lidí a je třeba si jejich odvahy vážit. Nebudu psát nic o žoldácích a penězích, nechci takto špinit památku padlých, ani čest živých.

Všichni alianční vojáci jsou ale už dnes v této zemi zbytečně a pokud ještě někteří z nich položí život, nebude to za vyšší cíl, ale pouze daň za jejich osobní odvahu. Doba, kdy mělo smysl v Afghánistánu intervenovat, už je dávno pryč. Dnešní doba, kdyby uměla nastavit zrcadlo, byla by v něm vidět už jen křeč a lež pronášená sama k sobě.

P.S. - Politici aliančních zemí, mám na mysli hlavně evropské politiky, posílají umírat své nejstatečnější mladé muže do Afghánistánu, aby tam chránili místní před dopadem radikální islamizace, na druhou stranu ale nedokáží dojít k smysluplné dohodě, jejímž výsledkem by byla těmi stejnými statečnými vojáky ochrana vnějších hranic Evropy. Na jedné straně politikům údajně leží na srdci blaho a bezpečí Afghánců, kteří ale o tuto formu pomoci vetšinou nestojí, na straně druhé vpouštějí bez skrupulí sta tisíce potenciálně nebezpečných migrantů bez jakýchkoliv dokladů a tak prokazatelné minulosti, do Evropy a tím přímo ohrožují (politici) bezpečí vlastních lidí. Není to k pláči, když už ne k smíchu...?

.