Ještě něco o trhu, nejvšestrannějším a nejdůležitějším pilířem civilizace, který po celou dobu její existence nedokázal nikdo tak úspěšně využít jako kapitalismus.
Tržní systém vznikal a pomalu se vyvíjel asi 2000 let před naším letopočtem spontánně, přirozeně, nikdo ho nenařizoval (na rozdíl desatera přikázání). Znát autora trhu, tak by to byl největší hrdina všech dob.
Lidstvo pro své prospěšné soužití, pro svůj všestranný rozvoj ve sféře materie i ducha, pro dobré mezilidské vztahy, pro vzájemné pochopení, odpovědnosti, pilnosti, tvořivosti, iniciativě atd. a to celosvětově zatím nic dokonalejšího k dispozici nemá než trh.
Čím vyšší úroveň uplatňování duchovních hodnot, tím vyšší úroveň hodnot materiálních, bohatství materie i ducha. To vše jsou také cesty ke smyslu života každého z nás, cesty radosti života, naděje, optimismu, štěstí i humoru.
Copak se dá kterýkoliv jev, problém, kterákoliv situace ve společnosti, v životě lidí řešit bez práce, peněz, cen, odměn, výroby, spotřeby atd. čili hodnotami fungujícími přes trh ?
Trh je platný pro všechny lidi bez výjimky na celém světě. Nezná hranic, nezná národnost, politickou ani náboženskou příslušnost, ani ideové zaměření. Jedinečnost a nenahraditelnost trhu je dána jeho přirozeným vznikem a vývojem a jeho každodenní upotřebitelností všemi lidmi.
Trh nepozorovaně a přesto, nebo právě proto nejkomplexněji, nejhospodárněji, nejúčinněji, nejspravedlivěji ohodnocuje lidskou činnost. Prostřednictvím trhu všichni jeho účastníci, výrobci, tvůrci, obchodníci, spotřebitelé všech hodnot si vzájemně korigují a uspokojují svoje tak rozdílné a početné zájmy a potřeby.
Všeobecně je známo, že lidé jsou současně tvůrci i spotřebitelé hodnot materie i ducha. Mezi nimi zákonitě existuje rozpor. Jiné zájmy má výrobce a jiné spotřebitel. Vnitřní rozpor v každém z nás je v tom, že jako výrobci a tvůrci hodnot máme sklon k tomu, abychom s minimem námahy a práce získali co nejvíce peněz. Jako spotřebitelé máme sklon k tomu, abychom co nejlevněji získali co nejvíce hodnot. Jedině trh nám úspěšně pomáhá tento náš vnitřní rozpor řešit.
Trh nám také výrazně pomáhá řešit rozpor mezi faktory práce a kapitál, které jsou zákonitými činiteli tvorby všech lidských hodnot, bohatství materie i ducha. Oba mají určující podíl na tvorbě i rozdělování všech hodnot, a proto by si měli stále uvědomovat, že ani jeden z nich si nemůže přivlastňovat více, než mu náleží. Přisvojí-li si práce při rozdělování více, než jí náleží, přisvojuje to „více“ na úkor kapitálu a tím ho omezuje v další tvorbě hodnot, což má také vliv na zaměstnanost a opačně !
Přisvojí-li si kapitál při rozdělování více, než mu náleží, přisvojuje si to „více“ na úkor práce a tím omezuje koupěschopnou poptávku a omezuje další tvorbu hodnot, což má vliv také na zaměstnanost.
V obou případech v konečné fázi je výsledek nasnadě – chudnutí společnosti, neboť jeden nebo druhý faktor je brzděn ve své nezbytně potřebné činnosti.
Tyto složité a přirozeně rozporuplné procesy tržního systému jsou navíc narušovány různými podvody a zločinnostmi některých lidí.
Činitelé práce i kapitál by při řešení svých rozporů měli mít trvale a denně na paměti, že ani jeden z nich samostatně není schopen cokoliv vytvořit a tím i rozdělovat, stali by se zbytečnými. Jedině vzájemnou tvořivou spoluprací se stávají určujícími pro vývoj civilizace. Největšího a nejschopnějšího spoluhráče mají v tržním systému.
Trh je systém, ve kterém rozhodující roli má člověk, tvoří ho lidé, využívají ho lidé, prospěch z něho mají lidé. Trh je svobodná lidskost a trvale úspěšný může být jen ve svobodném a demokratickém prostředí.
Za povšimnutí stojí, že levičáci mají plnou hubu péče o lidi, s lidmi pro lidi, humanismu a přitom již tisíciletí úspěšně působící trh jako nejvyšší stupeň svobodného lidství, kde mohou trh omezují a dokonce někteří hlásají dokonalý blud: volný trh je vyprázdněný pojem.
Jestli je něco vyprázdněné, tak jsou to levičácké mozky.
Vladimír Houser
