Nemohu posoudit, nelyžuji. Raději chodím pěšky po okolních kopečkách.

Vcelku mám obdobný názor, že rozsáhlá propojená střediska nejsou úplně optimální. V Leogangu jsme byli před několika lety - na poslední Vaší fotografii je vidět restauraci Pivovar Asitz, kam jsme chodili na obědy. Je vyzdobena historickým pivovarským zařízením - je to hezké. Přejezdy mezi areály jsou dlouhými traverzy a při větrném počasí bez sluníčka jsou velmi nepříjemné a tak člověk váží, zda má cenu trávit na nich čas kvůli vyzkoušení Saalbachu či Hinterglemu. Mám rád kompaktní areály. Příkladem je Bormio. Minimálním počtem přepravních zařízení se člověk dostane až do výšky 3000 m a odtud má velice pestré možnosti výběru tras, kudy dolů. I velké skupinky nemají problém jezdit samostatně a snadno se znovu sejít v jednom ze dvou možných bodů, kam se všechny trasy sbíhají. To je výhoda menšího kompaktního areálu. A myslím, že Bormio si kvalitou lyžařských terénů také může říkat Top středisko.

Bormio mám také rád, je kompaktní a rozmanité. To spojování středisek do několika stovek kilometrů sjezdovek je jen na reklamu a zvýšení ceny. Stejně se potom lyžuje na 2 - 3 sjezdovkách které vám vyhovují.