"Existuje budapešťská dohoda z roku 1994"

V memorandu Rusko, Spojené státy americké a Spojené království společně znovu potvrdily ve třech samostatných prohlášeních Kazachstánu, Bělorusku a Ukrajině výměnou za to, že se zřeknou jaderných zbraní, respektovat své již existující závazky, suverenitu a stávající hranice zemí, zákaz OSN použít sílu a další závazky. Odkazuje se na Helsinský závěrečný akt, Chartu Organizace spojených národů a Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Článek 1 znovu potvrzuje závazek signatářských států respektovat suverenitu a stávající hranice a odkazuje na Helsinský závěrečný akt jako základ pro principy suverenity, nedotknutelnosti hranic a územní celistvosti. Článek 2 znovu potvrzuje povinnost zdržet se násilí a odkazuje na Chartu Organizace spojených národů jako na základ pro zákaz násilí. "S opakovaným odkazem na Helsinský závěrečný akt" článek 3 znovu potvrzuje povinnost (znovu potvrdit závazek) zdržet se ekonomického nátlaku (ekonomického nátlaku) s cílem podřídit suverénní práva Ukrajiny vlastním zájmům ve svůj prospěch („zdržet se ekonomické donucení, jehož cílem je podřídit vlastnímu zájmu výkon práv spojených s její suverenitou ze strany Ukrajiny, a zajistit si tak výhody jakéhokoli druhu“),atd.

Helsinský závěrečný akt (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě) Závěrečný akt obsahuje deklaraci deseti zásad řídících vztahy mezi zúčastněnými státy.

A co nam rikaji Helsinky v bode 7 a 8?

bod 7. respektování lidských práv a základních svobod včetně, svobody smýšlení, svědomí, náboženství nebo přesvědčení,

bod 8. rovná práva a sebeurčení národů,

A tim jsme se dostali k "Právu národů na sebeurčení" a to nam rika

viz pokracovani

Právo národů na sebeurčení je jedním ze základních práv mezinárodního práva. Uvádí, že lidé mají právo svobodně se rozhodovat o svém politickém postavení, své státní a vládní formě a svém hospodářském, sociálním a kulturním rozvoji. To zahrnuje i jeho osvobození od cizí vlády. Toto právo na sebeurčení umožňuje lidem utvářet národ nebo vlastní národní stát nebo se připojit k jinému státu na základě své svobodné vůle

Dnes je právo národů na sebeurčení obecně považováno za normu mezinárodního práva, všobecně je považováno za obvyklou normu uznavané podle mezinárodního práva. Jeho právní povaha je dále uznávána v čl. 1 odst. 2 Charty OSN, Mezinárodním paktu o občanských a politických právech (IPBPR) a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (IPWSKR).

A cozepak se nam to delo v roce 2014 na Ukrajine a tahlo a tahne se az do dneska? Servr aktualne .cz asi tezko povazovat za nejaky prorusky a presto se odvazil otisknout znovu clanek z roku 2014 viz zde https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/doneck-pripomina-valecny-stalingrad-svedectvi/r~4b03e01a222c11e4bce90025900fea04/?fbclid=IwAR2ePZVOMkbpA8XJM43d8HOycPeSae3lj_JCtkgVxCmIOpIXPrna8rgvs9w

Co tenkrat udelala EU a USA? Mimo Minskych dohod s kteryma si vsichni vytreli akorat pozadi nic. A pritom mame minimalne 2 krasne priklady zde v Evrope ze resit se to da. Viz Tyrolsko a pozdeji Kypr.

A ted si polzme otazku „Cui bono“?

Moc dobře napsáno.

Existují ji jiné dohody, které jsou také cárem papíru. Například ty Minské.

A která že byla nejdřív? Nedodržením té první a základní jsou už všechny návazné bezcenné. A najděte si, kdy kdo kterou dohodu garantoval.

Ale máte pravdu, v USA mlátěj černochy.

Karma

karma a naprostý souhlas do puntíku.

S tím puntíkem bych raději moc nespěchal. Ono lehko se vypracovat na pozice nejvyšší, jak kdys Klémovi derviši

Podejte čertovi prst - a on si vezme celou ruku.

Amen.