Rusko si zjevně spletlo dobu. Zdá se mi, že Putin má kalendář s rokem 1945 a jako vítězná mocnosti 2. světové války má vše dovolené. Jak jinak si vysvětlit často až nehorázné požadavky, jimiž drží v šachu světovou stabilitu?
Hlavním požadavkem je návrat vojenského potenciálu a infrastruktury NATO před rok 1997.
Tato dohoda byla podepsána jako Zakládající akt Ruska a Nato.
Vzhledem k tomu, že naše republika vstoupila do NATO až v roce 1999, nesměly by na našem území cvičit žádné spřátelené jednotky.
V dopisu ujišťuje, že na území Ukrajiny nejsou žádné ozbrojené síly Ruska.
Zdroj: https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/prehledne-co-pozaduje-rusko-40387538
Co lidská paměť pamatuje, tento scénář je sice ohraný, ale vždy účinný.
Rusko nejprve vyvolá konflikt a obsadí část území cizího státu...v tomto případě Krym.
Následně pod záminkou utlačování ruské menšiny na území cizího státu podporuje ruské separatisty.
Celá situace je velice podobná situaci v Sudetech ve třicátých letech.
Rusko se svojí obrovskou armádou na hranicích suverénního státu vyvolává napětí a nehoráznými požadavky vyvolává strach.
Co bude příště?
Pobaltské státy vstoupily v roce 2004 do NATO.
V roce 2015 požádali NATO kvůli Rusku o trvalou přítomnost vojsk na svém území.
Kdo jiný má větší zkušenost se svým okupantem, než Estonsko, Lotyšsko a Litva?
Jejich rozvoj po osamostatnění je tím nejlepším příkladem.
Dnes normální, civilizované a samostatné státy jsou chráněné.
Pokud by tomu tak nebylo, Rusko by si již dávno vzalo, co jim podle neměnného scénáře patří.
Místo zlepšení životní úrovně vlastních obyvatel a důstojného života i v malých vesničkách je lepší harašit zbraněmi a vyvolávat strach.
To jim vždycky šlo a je čas Rusku jednoznačně sdělit, že samostatné státy mají na výběr s kým chtějí vstoupit do nějakého spolku, ale hlavně s kým ne.
