V noci z 12. na 13.7.2012 odsouhlasili poslanci ve sněmovně vyrovnání s církvemi.Ve smlouvách mezi vládou a zástupci církve je přímo uvedené, že bude vyplacena náhrada ve smluvené výši.
Současně se v nich obě strany zavazují, že ,se vyhnou veškerému jednání, které by mohlo mařit účel smlouvy.
Na jedné straně se Česká republika zavázala, že neučiní nic proti znění smlouvy, na straně druhé ji při první možné příležitosti sama porušuje.
Je typické, že zdanění za podporu vlády požaduje KSČM. Jedná se o stranu, pod jejichž vládou došlo k největší devastaci církevních staveb. Mnohem horší jsou osudy stovek uvězněných a mnohdy umučených farářů.
Nejsem příznivcem církví. Jejich historie je protkána utrpením prostých obyvatel pod pláštíkem navýšení majetku a vlivu. Skvěle je to ztvárněné ve filmu Kladivo na čarodějnice.
Každá mince má 2 strany. Církev se stará o nemocné v hospicích a pomáhá v mnoha oblastech nejchudším.
Tady jde o princip. Pokud se k něčemu stát zaváže, musí pokud nejsou opravdu závažné překážky své závazky dodržet.
To by mohla nastat situace, že si koupíte např. dluhopisy na 5 let. Po vypršení smluvní doby se dostavíte do banky a očekáváte vyplacení dohodnutého obnosu. Místo toho vám úřednice s úsměvem sdělí, že se stát rozhodl nedodržet úmluvu, neboť to je pro něj výhodnější.
Co ale můžeme očekávat od státu, jehož nejvyšší představitel není právně odpovědný za své jednání?
Autor obrázku: Jiří Šebek
